Vojensko.cz

Objekty bývalé PS a ČSLA

Nacházíte se: Různé » Články v novinách a tisku » Článek o zimním zásobování rot PS na Šumavě - ČSL voják 1958
Předchozí 3 fotografie z 8 Další
Foto 3

Fotky z článku...

Foto 1 Foto 2 Foto 3 Foto 4 Foto 5 Foto 6 Foto 7 Foto 8
Autor: | Pořízeno:  | 8×
Sekce:
Články v novinách a tisku

Článek o zimním zásobování rot PS na Šumavě - ČSL voják 1958

(8 fotografií)

Z tepla domova by se dalo říci, že tento článek je doslova reklamou na krásnou romantiku, kterou zažívali kluci, sloužící v odlehlých končinách Šumavy (a nejen tam) v zimních měsících... opak je však pravdou.

A tak pojďme nahlédnout do dobového tisku z časopisu Čsl. voják z roku 1958, který krásně a opravdu až romanticky, popisuje těžkou službu na hranicích naší vlasti s názvem Komu není shůry dáno..."V šest hodin je tma. Než začne obloha za horou prokvétat svítáním, to ještě potrvá. Na rozbřesk čekat nemohou.
První, druhý, třetí... Mladá "karavana" sněhové pouště opouští jednotku. Jedou po známých cestách, které ani v létě nejsou cestami, po nichž by se nahoru dostalo auto. A teď v zimě se tam nevyšplhají ani koně se saněmi. Jediným dopravním prostředkem jsou lyže, klouzající po vysokém sněhu a prorážející špicemi hřbety závějí, čerstvě navrstvených větrnou nocí..."

Příběh se váže k rotě PS Jelení skok, odkud s velkou pravděpodobností pocházejí i pořízené snímky.

Za publikaci a nalezení článku moc děkujeme Michalovi P.

Plná velikost článku
(jpg 12 MB)



Vaše komentáře...

Zimní vzpomínky.
Milan R. | 16.12.2019 21:44 | id 142644 | nahlásit

Tento příspěvek mě probudil vzpomínky na moji službu u Pohraniční stráže v padesátých a šedesátých letech v oblasti,pro změnu v Krušnohoří.Sníh okolo dvou metrů,pod kterým mizel DZ,sněhové závěje takřka tři metrů,místy i o půl až metru více.Dostat se do prostoru naší jednoty a v potažmo do vesnice byl prakticky nemožný.Přístupové cesty,včetně železnice zůstali v závějích.Lidé ve vesnici prakticky zůstali bez možnosti nakoupit potraviny.Velitel naší pohraniční roty jednoznačně rozhodl zásobit místní obchod( který byl již vyprodaný)základním proviantem z našich NZ zásob.Pohraničníci ruksaky s proviantem a na lyžích vozili proviant do obchodu ve vesnici, podotýkám bez finanční náhrady.Obchod ve vsi byl vzdálen 3 km.Mohu říci,že s obyvateli vesnice a naší rotou jsme prakticky byla jedna rodina.A tak každou zimu se vzpomínky probudí.Samozřejmě,že jsme v sestavě PS nebyli jediní.
Vložit nový komentář





 

Lze napsatznaků



  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nelze používat
  • URL adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky