Vojensko.cz

Na obou snímcích je patrná další závora, i když zhotovená z poměrně slabších trubek a je pruhovaně natřená, provděpodobně červeno-bílá. Na fotu č. 22 je za vojákem nalevo a na fotu č. 23 vyčnívá za pohraničníkem úplně napravo. Obě části závory jsou otvřené. Mám dotaz: k čemu tato závora sloužila a kdy se používala? A ještě poznámka: dům na fotce č. 22 je dům čp. 14 v Alžbětině - penzion Larva a dům na snímku 23 je čp. 16 a je ve vlastnictví Vietnamců.

To nejsou trubky ale ocelové profily, myslím "I" nebo "U" a tato závora byla signální a měla stejný profil jako ta dole za celnicí. Hodněkrát jsem kolem nich šel a viděl obě na vlastní oči. Mimochodem vámi zmiňované objekty v té době patřili Státním lesům. Bydleli tam jejich pracovníci se svými rodinami. Až někdy po roce 1980tam byly umístěny závory z produkce ČKD Blansko.

Dík za informaci. Takže se dá říci, že to je původní signální závora a na fotce v popředí je závora nová, umístěná o trochu výše?

Já pořád nevím, co máte na mysli?

Mám na mysli závoru, či lépe řečeno závory v pozadí. Jsou ještě optřeny podporou a jsou dvě, každá na jedné straně silnice. Na obrázku jsou ve stavu otvřeném, tj. šikmo vzhůru a podpora visí kolmo dolů. Na obrázcích jakoby "vyrůstají" vojákům z výložek. Nemám na mysli vodorovnou závoru, která vypadá jako svařená ze dvou úček.

Zeptám se otce a napíšu:-) hezký den!

Pánové, jaká byla vzdálenost signální závory od Železné Rudy a od těžké závory na hraničním přechodu? Díky

Můžu se jen zeptat, jaký je rozdíl mezi těžkou a signální závorou resp. jaké měli funkce? Díky.

OPK Halámky, hranice s Rakouskem, rok 1968/69 :
Lehká závora- byla umístěná na příjezdu (před vjezdem) do celního prostou z území našeho státu. Jednalo se o jednoduchou, lehkou závoru, byla vyrobena z 1" vodovodní trubky, ovládal ji ručně službu konající pohraničník. Režim spočíval v tom, že pohraničník měl za povinnost zkontrolovat oprávněnost vstupu do celního prostoru. To zn. že stačilo předložit cestovní doklady, neb jiné oprávnění (např.služební průkaz) a pohraničníkovi sdělit účel vstupu. Pohraničník neměl za povinnost zkoumat pravost dokladů, nebo jinak prověřovat důvody vstupu do celního prostoru.
Těžká závora- masívní ocelová záležitost, uložená v betonových blocích, otevírala a zavírala se pomocí elektrického servopohonu. Byla umístěna na výjezdu z celního prostoru směrem do Rakouska. Službu konající pohraničník automaticky vpouštěl všechna vozidla příjíždějící z Rakouska, aniž by měl za povinnost provádět nějakou kontrolu. Pro potřeby výjezdu vozidel z našeho území byla závora ovládána samotnými pracovníky celní a pasové kontroly z objektu celnice.
Pojem signální závora nám nebyl znám (nepoužíval se). Ale to byla jiná doba a režim zde byl tehdy zřejmě volnější.

Zo Železnej Rudy k signálnej závore niečo cez kilometer a od signálky k "ťažkej" zabezpečovacej závore 900 metrov

Nádhera, zejména fotky obou celnic a nádraží. Nad čs. celnicí u hranice kdysi stával dům lesní správy, dnes tam lze v kopřivách dohledat zachovalé sloupky.

Šumavský medvěde z Prostějova, tyto konkrétní fotky jsou trošku jinak, než popisuje kolega z Halámek. V Rudě byla signální závora hned v zátočině za železničním podjezdem, což bylo i z taktického hlediska výhodné! Případný "narušitel! neměl šanci rozjet vozidlo na maximum! Obsluha závory zároveň obsluhovala vrata na trati, kam v pracovní dny jezdil nákladní vlak na manipulační sklad a pilu pro dřevo. Před vraty byla na kolejích výkolejka. Nikdy se žádný vlak nepokusil o násilný přejezd, pouze v osmdesátých létech došlo díky technické závadě k samovolnému rozjezdu drezíny při opravě krátkého tunelu v Rudě a ta pak skončila v Řezné. Bezpečnostní závora pak byla za celnicí cca 100 metrů od hranice. Jejich funkce je popsána naprosto přesně. Nicméně traduje se, že konkrétně v Rudě v kufru propašoval Západní Němec "DDRáka" v kufru svého auta za signální závoru, od závory na celnici to bylo dobrý kilometr, rotní signálka běžela v úrovni SZ, pokud se někdo dostal za ní, byl zároveň za signálkou, Alžbětín byl tehdy vybydlený, bydlelo tam pár rodin a v tomto úseku jej z kufru vyhodil a popřál šťastnou cestu. A jak šel čas, začalo ČKD Blansko vyrábět nový typ závor, které se instalovaly jak na stanovišti SZ, tak BZ a už jen jejich šikmé umístění z nich dělalo strašlivou překážku. Viz Mikulov 84 a rozpáraná Tatra 138. Hezké léto, pane Šmída! R.S
PS: Na fotkách je ještě starý typ, ty vysouvací.