Vojensko.cz

Objekty bývalé PS a ČSLA

Nacházíte se: Objekty ČSLA » Kasárna a objekty ČSLA » Kasárna VÚ 1038 - Kežmarok
Předchozí 1 fotografie M.Provazník z 11 Další
Foto 1

Foto 1 Foto 2 Foto 3 Foto 4 Foto 5 Foto 6 Foto 7 Foto 8 Foto 9 Foto 10 Foto 11
Autor: M.Provazník | Pořízeno: 2017, 2018 | 11×
Sekce:
Kasárna a objekty ČSLA

Kasárna VÚ 1038 - Kežmarok

(11 fotografií)

VÚ 1038 - Kežmarok - 60. Tankový pluk československo-sovětského přátelství.

Sloučením pěšího pluku 30 a pěšího praporu 44 (motorizovaného) vznikl nový pěší pluk 36. Velitelství pluku se společně s II., III. pěším praporem a náhradním praporem nacházely v posádce Mladá Boleslav, zatímco I. pěší prapor byl dislokován v posádce Česká Lípa. Pluk byl podřízen 14. pěší divizi, jejíž velitelství se přesunulo do Mladé Boleslavi. Na základě rozhodnutí prezidenta republiky útvar dne 3.3.1948 obdržel pojmenování ?Kijevský". V říjnu 1949 byl pluk rámcován, přičemž se přestěhoval do Žamberka (divizní velitelství do Hradce Králové) a následně v prosinci 1950 do Šumperka (divizní velitelství do Olomouce). K 1.5.1951 došlo k reorganizaci stávajícího 36. pěšího pluku na 36. mechanizovaný pluk Kijevský, což souviselo s reorganizací 14. pěší divize na mechanizovaný svazek. Opětná změna otevřeného názvu útvaru proběhla v roce 1955, když se jeho pojmenování k 9. květnu změnilo na 61. mechanizovaný pluk (bez čestného či historického názvu). Následovala reorganizace na motostřelecký pluk, uskutečněná k 1.10.1958, což bylo provedeno v rámci reorganizace svazku na motostřeleckou divizi. Při této příležitosti útvar převzal číslo a název po 60. střeleckém pluku z Brna jako 60. motostřelecký pluk ?Československo?sovětského přátelství". V roce 1962 se útvar při přeměně divize na tankový svazek k 1. září znovu reorganizoval, tentokrát na 60. tankový pluk ?Československo?sovětského přátelství". S přihlédnutím k předpokládanému zrušení olomoucké 14. tankové divize, plánovanému na roku 1966, byl pluk v předstihu k 1.9.1965 předán do složení 13. tankové divize s velitelstvím v Mladé. V říjnu 1968 se vzhledem k redislokaci uvedeného svazku na Slovensko uskutečnilo přemístění pluku do Kežmarku a předání do podřízenosti velitelství prešovské 14. tankové divize. Od 1.1.1993 se útvar stal součástí ASR.Ve velení 60. tankového pluku a jeho předchůdců se postupně vystřídali: nezjištěno (1947 až 1951), plk. Stanislav Řehoř (1951), mjr. Ladislav Gelnický (1951 až 1952), mjr. Vladimír Ječný (1952 až 1953), pplk. Zdeněk Sedláček (1953 až 1958), pplk. Josef Novák (1958 až 1961), mjr. Jan Galuska (1961 až 1964), nezjištěno (1964 až 1965), pplk. Josef Velecký (1965 až 1970), pplk. Ing. Tomáš Mjartan (1970 až 1972), pplk. Ing. Jozef Dunčko (1972 až 1974), pplk. Ing. Jan Baše (1974 až 1977), pplk. Ing. František Mejzlík (1977 až 1982), pplk. Ing. Pavol Bednár (1982 až 1985), pplk. Ing.František Slamený (1985 až 1990) a nezjištěno (od roku 1990).

Archivní fond 60. tankového pluku pocházející z doby jeho dislokace na území současné České republiky, tj. do roku 1968, je uložen ve Vojenském ústředním archivu v Praze (Sokolovská 136, 186 00). Písemnosti vzniklé od umístění útvaru na teritoriu současné Slovenské republiky se nacházejí ve Vojenském archivu v Trnavě (Univerzitní nám. 1, 918 00).
(zdroj: vojenstvi.cz)



Vaše komentáře...

rok nástupu 1971 kežmarok 1038
karel | 11.8.2019 12:13 | id 139988 | nahlásit

velmi tvrdá vojna a fyzicky náročná a nejslavnější povely masky do pohotovostní polohy připravit plyn běhy v pécháoje hentaká oná kota tatralanská opičí dráha su tu není a není su tu po obědě tvrdší krok to vše v takzvaném trysku kdo prošel v kežmaroku v těch letech vojnu tak at zavzpomíná
 
Re: rok nástupu 1971 kežmarok 1038
Dolfi | 13.8.2019 21:38 | id 140034 | nahlásit

iba poznamka k tvojim "su tu není a není su tu" dalsi z cechov co nepochopil ze slovencina nie je cestina a niektore slova maju proste iny vyznam ako u vas.. ked ta niekto šuká v Polsku je tiez ine ako ked ta šuká u vas v Praze.. takže
po prve slovo není slovencina nepozna.. je to neni s kratkyn i
po druhe tie vyrazy nie su spisovne ale narecove-slengove (ostatne cestina ma takých.. no vela)
po tretie ich vyznam je adekvatny ceskemu NEJSOU tak se ako vy cesi pytam .. NE JSOU ne nebo jo.. sú, ci nie?
 
Re: rok nástupu 1971 kežmarok 1038
Martin | 6.10.2019 20:07 | id 141069 | nahlásit

taky jsem si tam odbyl půl roku ale to v letech 86/87 podzim jaro
pš v roce 76
jarda | 2.8.2019 18:45 | id 139796 | nahlásit

Ahoj kamarádi ve zbrani,narukoval jsem do Kežmarku v dubnu 76,měl jsem být po PŠ velitel tanku-no nevím,ale asi se to nepodařilo.Ta buzerace byla opravdu příšerná.Měli jsme na cimře dva supráky,kteří byli jako velitelé družstva.Jména vím,ale neřeknu,protože to byli buzeranti z povolání.TATRALAN to byla chuťovka,kterou by už nikdo asi nechtěl zažít - zlaté dupání do úmoru na buzeráku se zpěvem PŘES SPÁLENIŠTĚ,PŘES KRVAVÉ ŘEKY.Ale jak říkáme my staří bardi co si odsloužili dva járy -vojna byla krásná ale krátká.ČUS jARDA.
vu 1038 kežmarok rok 1971 až 1972
sančo kb | 27.6.2019 13:31 | id 138946 | nahlásit

vojna v kežmaroku v dobách normalizace byla nejtvrdší poddůstojnická škola tanková supertěžké rozcvičky s 3km během kačací pochody kliky dřepy a mnoho dalších specialit kežmarok 1038 zustane navždy nepřekonatelný sančo
Tankáni
Miroslav Kotfald | 9.6.2019 10:02 | id 138526 | nahlásit

Zdravím všechny kamarádi kteří se mnou narukovali na podzim 1974 na pš 1038 Kežmarok.Jsem velice rád že je založena stránka tohoto utvaru. Já jsem byl zařazen na 1.rotu druhý barák od vchodu vlevo.Byla tam hrozná buzerace nezapomenu na čet.Kureka hrozná sv... šikanoval od rána až do noci šla z něj hruza,vyžíval se na cvičáku povelem směr osamělá borovica (PLYN).Do Zálubice jsme jezdili na bramborovou brigádu.Pak jsme jezdili strážit uložené tanky hrozá zima -25 stupnu mrazu.Po apsolování Pš.směr západ (Holýšov)velitel mostního tanku. zdraví Mirek
 
Re: Tankáni
Růžena | 27.10.2019 14:54 | id 141398 | nahlásit

Dobrý den,
sice jsem na vojně nebyla, ale v Kežmarku jsem byla za kamarádem, který tam narukoval v roce 1974 a odtud po půl roce byl u tankánů v Týně nad Vltavou. Jmenoval se Ladislav Štrof . Když jsem byla za Ládou v Kežmarku, byla jsem překvapená, že tam sloužil i můj spolužák Karel Kosour. Kája byl z našeho města, tak ho občas vidím, ale Láda se ztratil a tak si říkám, třeba to někdo čte a ví něco o mém kamarádovi. Chtěla bych ho někdy vidět, je nám už 64 a čas neúprosně letí...
Tankisti
Michal | 27.5.2019 21:47 | id 138284 | nahlásit

V letech 91/92 jsem tu byl na péešce. Byli jsme zřejmě poslední Češi na vojně na Slovensku. Velitelem pluku byl mjr. Mačuga. Jeden prapor péeškáři-řidiči kladiv, druhý prapor péeškáři-velitelé tanku a třetí prapor bojový. Autopark byl tuším u Zálubice, někde za Kežmarkem. Naší staří nám vždycky říkali, že když na ně budem práskat, tak nás dovezou do Zálubice, byla tam (nebo to) cikánská osada a že osadníci nás zpracují tak, z nás nezbydou ani tkaničky do kanad. Kasárna jsou v současné době majetkem města, jsou zavřená. Všechno je focené přes plot. Když jsem to fotil, potkal jsem se u brány s kolegou motorkářem, taky si to přijel vyfotit. On tu sloužil ještě deset let přede mnou. Oba jsme se shodli, že krom toho spadlého baráku se to tu vůbec nezměnilo. I ta barva na oknech "bampsů" je ještě původní.
 
Re: Tankisti
Martin | 6.10.2019 20:09 | id 141070 | nahlásit

No my chodili pěšky na tankáč asi 3x pak nás tepreve začali vozit ventrama a pamatuji por. Polínka jak nám udělal cigánský den v neděli po přísaze ....
 
Re: Re: Tankisti
Michal | 7.10.2019 18:46 | id 141082 | nahlásit

Zdravím vás pánové.
Jak tak pročítám příspěvky, tak za ta léta co PŠ fungovala to bylo asi pořád to samé. Šikanou a buzerací zůstane tenhle útvar proslulý už asi navždycky. I my jsme celý první měsíc, jestli mě paměť slouží, tak každý čtvrtek běhali zrychleným přesunem cvičit na tankodrom. Jak se pak začalo s ježděním, už nás vozili Karosou. Nevím kolik to bylo kiláků - 8 - 10? Ráno tam, celý den tam blbnout a k večeru to samé zpět. Matně si tak vzpomínám na výuku na bampsech, kdy jsme se museli vždy při přesunu z baráku do baráku přezouvat (na čas). Vyjít z bampsu, nazout kanady, ujít několik metrů, zout kanady a do druhé budovy, takhle třeba třikrát za dopoledne, když někdo nestihl časový limit na zutí/obutí tak všichni znova. Blázinec. Sprchy pro mladé jednou týdně, kdo měl štěstí měl i teplou vodu. Mimochodem, sprchy připomínaly spíš plynovou komoru, než hygienické zařízení. Jinak hygiena ve studené u žlabu na rotě, věčně ucpané a nefunkční hajzly. Za celý půlrok žádná televize, o vánocích u starých, ti měli svoji tak na video za peníze. Rozcvičky - dřepování a klikování na doby, v zimě při minus 20 klikování na buzeráku bez rukavic taky skvělá záležitost. Po PŠce jsem šel do Stříbra a byl jsem jak v jiříkově vidění. Sprcha / teplá voda každý den, televize na každé rotě, jídlo na talíři a ne z ešusu, na cimře ústřední topení, ubytování tak po desíti a ne po 30 - 40 jako v Kežmaroku. Jednu výhodu to všechno ale mělo. Dnes máme alespoň na co vzpomínat.
 
Re: Re: Re: Tankisti
Václav Hlávka | 10.11.2019 15:46 | id 141724 | nahlásit

Ahoj Michale, tvůj příspěvek si dávám přes kopírák. Já (nástup podzim 1976) Nádherný výhled z okýnka na "povaľe" na zasněžené vrcholy Tater po ránu, jsme nejvíc nenáviděli: protože venku bylo aspoň -12°
C a my museli ven na cvičák... Letos v létě jsme byli na výšlapech v Tatrách, tak jsem se jel taky na kasino podívat. Opuštěné, na buzeráku už roste tráva, v rýnách se klubou malé stromky... Hrůza. Nafotil jsem si to zvenku.
Vložit nový komentář





 

Lze napsatznaků



  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nelze používat
  • URL adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky