Vojensko.cz

Mohelno pamatuji , když se přestavovalo. Sloužil jsem na pPS v D.Žandově jako spojař a na Mohelno jsem jezdil provádět opravy a kontroly. Ještě předtím byla jedna rota mezi Mohelněm a Slatinou - možná, že později se to vše stěhovalo na Mohelno. Ukončoval jsem tam kabely. Na Mohelno jsem dělali rekontruovali tlf. vedení. Spojař tak byl Tonda Kozák. Chvíli jsem za něj zaskakoval.
To samé je s Dylení rPS byllanejříivě nahoře, kde stojí nyní, potom šla asi o 400 m níže. pPS Slatina, jsem připojoval kabelem.

Byly to roky 1958 - 60. V roce 1960 v zimě byl Ezoch skoro úplně zasypán sněhem, koukaly jen izolátory nahoře. Z Dyleně dolů se kluci báli sjet na lyžích dolů. Rtn. Krušinu s Kazanem znám. Žil potom v Náchodě a dělal v pivovaru . Několikráte jsem se setkali.

Ahoj Vašku, naťuknul jsi zde jednu záhadu a to, že mezi Mohelnem a Slatinou bývala kdysi ještě jedna rota. Určitě je to tak. Vyprávěl mně o ni starý "Mulda", můj velitel na Dyleni v r. 1964. Matně si vzpomínám, že ji nazýval Smrčina, ale úplně jistý si nejsem. Podle dislokace rps 12.bps Planá u Mar. Lázní k 1.1.1951 je uvedena jako 4.rps s názvem Bezejmenná. Dlouho však prý neexistovala.
Byl bych rád, kdyby se objevil nějaký skutečný a věrohodný pamětník. Uvidíme! Pavel

Muldu pamatuji, potom šel do školy. Jen můj mazák mne o tom povídal, neb šly kolem kabely. Ale chodil jsem tam pravidelně. To stále byl ještě Ezoch a SiS U60, To nebylo k ničemu. V naši době tam bylo docela veselo.

Já jsem sloužil na Slatině 1972-1973 a naši sousedi byli z jedné strany Dyleň a z druhé Broumov,nic víc tam nebylo.

S hlubokou uctou vzpominame na vsechny pohranicniky pohranicni roty Srare Mohelno kam jsme byli premistneni od roku 1957.Vzpominku si zaslouzi i rodinni prislusnici osob z polani kteri zde zili radu let. ochranu vlasti zde vykonavali, v te dobe, na priklad rtn Podstavek, rtm Krusina se psem Kazanem, vojini Frúhauf, Makel, Dak, starsina Drobny des. Stanik a dalsi. Spolecne jsme zde mimo jine prozili: vystavbu nove roty vezni z Plzne. Dale pozar na Mohelnske plani dale pad dvou zapadonemeckych stihacek v tylu roty i slozeni dnesni hymny pohranicniku na Starem Mohelne.po roce 1961 berlinskou a pak kubanskou krizy az po zavedeni cetoveho systemu. Z dustojniku roty jiz nezije Hruska. Tyto udaje zverejnil byvaly pohranicnik 12-bPS. Stanislav Dobes

na Mohelno jsem jezdil 1958-1960. Hrušku jsem znal. A s Tebe také. S Tondou K. - spojař z Mohelna jsem u těch stíhaček byli. Chvíli tam byl i Blažej ze zálozky pPS D-Ž. jezdil jsem tam na "čmuchy jak v Vaškem M. tak s Kovárníkem.

Bude to asi tím, že jsem si k těm pardálům přidal i "mléko vojáků", jak nazývá rum (dnes u nás tuzemák), velký klasik německé literatury Erik Maria Remargue, ve své knize Tři kamarádi a jinde tam uvádí, že koňak zářil jako slunce, gin se třpytil jako stříbro, avšak rum byl sám život...
Myslím však, že tu inspiraci to "mléko vojáků" až zas tak nevyprokovalo. Čím je člověk starší, tím více si vzpomíná na děje vzdálené a ty blízké mu unikají. A tak i já stále častěji se vracím do let dávno minulých... Doba, kdy mně to Luboš S., který se mnou sloužil na OPP Slatina, vyprávěl, sice není tak vzdálená, ale týká se vzdálenějšího
časového horizontu a hlavně M o h e l n a.
Jeho otec se totiž na Mohelně narodil a vyrůstal tam za 1. republiky. Žili tam pospolitě a v pohodě s usedlými Němci. Mohelno bylo malou vsí, nemělo ani faru, ani školu. Pokud děti neposílali do Němec, pak obec byla farně příslušná do Vysoké, kde byl jak kostel, fara, hřbitov, tak i obecná česká i německá škola - (To nebylo těch dnešních pár chalup a riun včetně kostela, u kterého si i já ještě pamatuji střechu a ve skladu na rps Dyleň, jak říkal Przeczek, byly i kněžské ornáty.).
Zkrátka starý pan S. prožil mládí na Mohelně a vyprávěl synovi, jak to chodilo. Do školy a do kostela to z Mohelny přes Plánský Můstek po Vozovce, okolo Schulzovy a Alexovy (pozdější název) hájenky do Vysoké bylo zhruba 7 km. No a když v zimě napadlo příliš sněhu, stávali se z nich dosloval zapadlíci. Prý se stávali i případy, když někdo v takových podmínkách zemřel, uložili nebožtíka do větví stromu a teprve až to počasí dovolilo, tak mu vystrojili do Vysoké pohřeb. No, to mně připomíná Indiány! Ale nemám důvod tomu nevěřit. Pamatuji jak v zimě 1964/65 bylo na Dyleni tolik sněhu, že pro proviant neprojel ani Ga3 69, ani koně se saněmi a dvakrát tam přiletěla helikoptéra.
Dále pak starý pán S. vyprávěl synovi o počátku října r.1938, po Mnichovské dohodě. Vztahy mezi bezproblémovými sousedy se prý zhoršovaly.

p o k r a č o v á n í
Někdy okolo 3. října 1938 se starý (tehdy mladý) pan S. vracel z návštěvy ve vnitrozemí. Na nádraží v Plané se setkal s několika českými sousedy, kteří se svým skromným majetkem prchali z t.zv. Sudet. Přes jeho argumentaci, že musí domů pro své věci, ho přesvědčili, aby to nedělal, že jeho rodina již také je na útěku. Tak je poslechl a s tím co měl sebou se vrátil k příbuzným do vnitrozemí, od 15.3.1939 zvaného Protektorat Böhmen und Mören. Na Mohelno se pak znovu dostal až v r.1945. Ale to již byla doba jiná a tak se rozhodl usadit ve Velké Hleďsebi.
I toto je kus z historie Mohelna... P.

Zdravím opět všechny péesáky! Ta písnička vznikla podle mého zesnulého kamaráda Honzy Przeczeka někdy koncem padesátých let. Honza tam sloužil a říkal, že dokonce ví, kdo složil ten text, ale za boha si nemohl na jméno toho kluka vzpomenout a pak již bylo pozdě...
Nápěv je převzatý z lidové písně začínající: "Byl pátek, nešťastný den, třináctý listopad..."
Pokud jde o Mohelno jako takové, pak t.zv stará Mohelna fakticky neexistovala. Na německé straně je osada Alt Mügl a co byla rota Mahelno, tam za 1. republiky stával Neu Mügl - Nové Mohelno. Mezi těmi osadami jsou t.zv. Mohelnské pláně. Dneska už bohužel tam jsou jenom ruiny po rotě Mohelno. Rostou tam však fantastické křemenáče, kozáci a podél cesty pravé ryzce. A jako upomínka na bývalou rotu tam stále teče pramen, dle rozboru,s kojeneckou vodou, která je ještě lepší než dyleňská. Z té uvařená káva dělala duhové bublinky a polévka měla super chuť. Kdykoliv jsem tam z OPP Slatina ve službě přijel, vždy jsem si vodu bral do kanistru.
Ještě se vrátím k těm písničkám. Těch péesáckých byla řada. Některé uměle vytvořené, jako např. pochod "Tam pod horami vysokými...", který v přijímačích pěly generace pohraničníků. Řada však vznikla lidovou tvořivostí, jako právě Mohelna, či výše uváděná "Lesy šumí tichou píseň..." Vzpomínám však na jednu, kterou jsem prvně slyšel, když v r. 1961 odcházeli moji mazáci ze Selbské v Aši, kteří to měli kvůli berlínské krizi o 3 měsíce prodloužené, do civilu. Měla slovenský nápěv a začínala:" Zbohom buď hranička, dobre sa maj, na svojich ochráncov nezabudaj. Strážili jsme ťa s radosťou všeci, za dažďu, za mrazu, vo dne, v noci..." Dále se v ní zpívá: "Až se tu kamaráti rozlúčíme, hraničné kameny opustíme..." a refrein byl snad: " Keď som šel na čiaru naposledy, svetil mi mesiačik tuze bledý..."
Bohužel jsem tu písničku už pak neslyšel a tak se slova z paměti vytratila. Ale krásná, tklivá a o službě na hranici vypovídající. Možná, že z dnešních
sedmdesátníků by si na ni vzpom

Nějak se mně to useklo.
...vzpoměl. Ale těch sem píše příliš málo a přece oni by byli tou nejlepší inspirací vzpomínek na prvá léta Pohraniční stráže. Pavel M.

Tak jsem se právě vrátil z "vychlástky", kterou jsem si na velikonoční pondělí sám udělil. A celou tu dobu, co jsem rozjímal nad 11 pardálem, jsem přemýšlel o té péesácké hymně, Na starý Mohelně.
Je fakt, že doznávala mnoho variant podle příslušnosti k té, či oné rotě a je i pravdou, že se z ní stávala hospodská odhovačka, kterou, jak to zde někdo uvádí, zpívají lidé, kteří ani nevědí, kde Mohelno leží. To však nikomu nemějme za zlé - naopak! Vypovídá to o tom, že "Mohelna" zlidověla a stala se evergrünem-věčně zelenou písní. A tím se ne každá písnička může pochlubit, přestože v tomto případě se parodie stala slavnější než původní originál.
Ale právě proto, že jsem ji slyšel v mnoha variantách, kdy se mně někdy, jak se říká, otevírala kudla v kapse, chci zde podat její původní text pro její rehabilitaci:
1. Na starý Mohelně, na státní hranici, je parta mazáků, své vlasti sloužící.
2. Když jsem tam sloužíval, samopal nosíval, za jasných večerů, na milou vzpomínal.
3. Na milou vzpomenu, cenťáček ustřihnu. Každý den v šestnáct hodin, cenťáček zahodím.
4. Vy naši bažanti, kteří tu zůstanete, až vám tu bude smutno, tak si zazpívejte:
5. Mazáci tady byli, lesa se nebáli. A když to měli za pár, na civil čekali.
Ty repetice neuvádím, ty každý zná. Ale píseň
- hymnu znevažující jsou různé pozdější přídomky typu: ...přistavte nám tisíc gázů... ( v době vzniku písně na rotách kromě koní a psů byl nanejvýš pérák 250 a na praporu bojový tudor). Nebo: ...a když to měli za pár, průsery dělali..., anebo ...ten
kdo to podepsal, ten velice chybil, doma mu na věšáku visí zlatej civil...
Tyto přídomky zajisté vznikaly dle počtu vypitých moků a dle naturelu "skladatelů". Moc se přimlovám za to, aby naše hymna - "Mohelna" zůstala čistá a původní!!! Děkuje Pavel.

Pavle, díky za vyčerpávající informace! Trefil jsi se mi do noty. Sloužil jsem na Sv. Kříži 1963-65. Příp. se ozvi. Dík Ivan S.

"Zbohom buď hranička ..." , pieseň, ktorú spievali
aj dnešní päťdesiatnici, slúžiaci u PS. Jej pôvodná verzia bola zo slovenskej piesne -(asi ľudovej)
" Keď som šiel ku milej na posledy,
svietil mi mesiačik veľmi bledý,
zasvieť mesiačik, zasvieť ešte raz, ja idem ku milej
posledný raz." ....
Pôvodný text piesne poznám celý ale text "Hraničky"ako
sme pieseň nazývali som už zabudol tiež.
Pamätá si ho ešte dnes niekto z pamätníkov???????

Zbohom buď hranička dobre sa maj, na starých mazákou nězabúdaj , strážili zme ťa celé dva roky , za mrazu za dažďa vo dně v noci........ Samozřejmě si pamatuji na poslední píseň s kterou opouštěl každý suprácký ročník rotu při odjezdu do civilu. Stejně jako plazení z poslední služby od brány na rotu. Kdo by mohl zapomenout na poslední chvíle vojny a začátek tak dlouho očekávaného civilu. :-))

Na starý Mohelně,na státní hranici,
je parta peesáků je parta peesáků,
své vlasti sloužící.
Když jsem tam sloužíval,samopal nosíval,
za jasných za večerů,za jasných za večerů
na milou vzpomínal.
Na milou vzpomenul,cenťáček ustřihnul,
každý den v šestnáct hodin,
cenťáček zahodil.

Mazáci tady byli,lesa se nebáli,
a když to měli za pár,
průsery dělali.
To jsme si zpívali na Slatině,1972-1973,
ale myslím že byla ještě jedna sloka nejsem si jistý.

Ta předposlední sloka je:
Vy naši bažanti, kteří tu zůstanete,
až vám tu bude smutno, tak si zazpívejte.

Môže byť aj takto:
Vy naši bažanti, kteří tu zustanete,
střežte to tady bdele, my dem do civilu
/ospravedlňujem sa za češtinu/

Kdo si chce poslechnout tuhle písničku ať si ve vyhledavači napíše sluzba u pohranicnej strazi yotube Budete mít všichni radost a hlavně ti co sloužli ve Volarech.Jirka.

Tak jsem nějak na rozpacích. Sloužil jsem na čáře v létech 62-64, Na Šumavě. I v těch létech se píseň na staré Mohelně zpívala. Co mne uvádí do rozpaků je, že by to prý měla být pohraničnícká hymna.
Co já vím ,tak peesácká hymna byla tato: (bohužel neznám název.)
1. Hory šumí tklivou píseň, bouře stromy vyvrací,
v srdce milé padá tíseň ,,hraničář se nevrací.
Nevrátí se nikdy více,aby slíbal Tvojich líc.
Stratil život na hranici,nevrátí se nikdy víc.
Ref..
Milá,na nebi hvězdy hasnou,
milá Ty jsi mou hvězdou jasnou.
Miláá hvězdičky šly už spát,
milá já Tě mám tolik rád.
2. Kolik chlapců ze Šumavy,domů se už nevrací.
Kolik děvčat na Moravě stráví noci při pláči.
Neplač milá, utři tváře,slyš písničku od hranic,
vzpomeň si, na hraničáře,nepřijde Ti nikdy ríct.
Ref....
Omlouvám se pokud jsou v textu chyby. Přece jenom je to spousta let. No,možná si ji rád někdo z Vás mladších připomene.

Dobrý večer pane passante. Ona ta písnička a hymna příslušníků PS opravdu vznikla na bývalé 14 rps 5.brg,Cheb a tak je možné že u Vás na Šumavě se tato písnička a posléze " hymna " prezentovala jinak ale snad by tu Vaší verzi stálo hudebně připomenout a aktualizovat . Z dalšího příspěvku z 17.rps,Studence 5.Brg.PS Cheb byla připomínka že "hymnu" upravili dle vlastnísch poměrů . Jinak jak píše Vlado Mohelno stála 3 km za drátami.Rota bola medzi Dyleňou a Slatinou a praktický pred štátnou hranicou. Za smojí služby se už jednalo o překrytí po bývalé SH mezi 13 rps Dyleň a 14 rps Slatina .Ja jsem jen opravdu mladej ročník ale jak už jsem psal tak jsem měl torzo roty MOHELNO poznat na vlastní oči při službě na rps 13 Dyleň v letech 1982 s p. mjr.Prečkem.PS opravdu tu Vaší verzi " hymny " hudebně ztvárněte.Rád bych si ji poslechl a možná že nejen já. Zdraví Libor

Pane Nešpore,ten text písně co jsem napsal, nemá melodickou souvislost s písní "Na staré Mohelně".
Je to úplně jiná píseň. Bohužel na to,abych napsal její notaci,si už dávno netroufnu a taky nevím ,jak bych sem těch pět linek dostal. 8=)))
Pokud by jste měl skutečne zájem,tak si to umím představit snad na "Skype". Myslím že bych to celkem slušně zahrál na foukačku a možná trochu hůře na kytaru. Pavel.

Na staré Mohelně je asi opravdu hymna všech příslušníků PS,ale pak si myslím ,že spousta rot měla ještě svoji. Jestlipak si Dyleňáci vzpomenete jáká písnička nás v 80 letech směrovala do civilu?

Písně : "Na starém Mohelně ", "Hraničářskou" ,ale i další (celkem 18) nazpíval na CD pplk. v.v. Jaroslav Michálek za doprovodu harmoniky a vydal KČP Planá .

Je to velmi krásná píseň , dobře, že jsi jí připomenul! zdravím Ivan S. (V současné době ji už málo kdo zná - škoda)

Ahoj kolego,sloužil jsem 1965-67 na Knížecích pláních, píseň "Na staré Mohelně" /správně "Na starém Mohelně/ byla kultovní píseň všech ročníků záklaďáků u PS. Zpívala se v příhraničních vesnicích v hospodách i na rotách. Bylo vyhlašováno hodně cvičných pohraničních poplachů, když se na rotě/alespoň u nás/ zpívala. Lampasáci ji moc rádi neměli. A teď k uváděné písni. Tato píseň vznikla hned při vzniku PS /nevím kdy ani kde/, ale můj příbuzný mi o tom před lety vyprávěl. Můj příbuzný byl prvním velitelem roty Rybníky/Bernstein/ v roce1953, ale již více než čtyřicet let nežije. A ten mi vyprávěl o této písni, že ji v těch dobách zpívali a hráli peesáci na rotách a byla velmi populární a byla považována za hymnu PS. Naproti tomu "Na starý Mohelně" byla melodičtější a snadněji se zapamatovala a asi i proto se zpívala potom i častěji. Naposledy jsem tu píseň, kterou uvádíš/taky si nemohu vzpomenout na její jméno, ale já si vzpomenu/slyšel před třemi roky na srazu PS brigády v Sušici, kdy ji tam zpíval a hrál při tom na harmoniku jeden už skoro sedmdesátiletý peesák záklaďák /potom Šumavo,Šumavo a další/ a mnoho lidí to dojalo až k slzám. Jinak co se týká roty Mohelno, tak už v době kdy jsem sloužil já, se o ní mluvilo a jejím veliteli mjr.Hruškovi jako o mýtu. V současnosti je k ní /resp. k místu, kde stála/ asi nejsnadnější přístup z německé strany, kde se dá zaparkovat a asi po třech stech metrch po přejití hranice je člověk na místě.

Zdravím,sloužil jsem na Slatině v letech 67-69.
Správně podotýkáte,že se píseň jmenovala" Na starém Mohelně" a my Slatiňáci jsme zpívávali v hospodě ve Třech Sekerách,nebo v Drmoulu" Na staré Slatině"... Dokonce jsme se jednou kvůli té písni poprali v Mariánkách ve Slovanském domě?? s armáďákama. Proč ?
Protože zpívali.. Na Starém Mohelně..je parta armáďáků .... a při tom se na nás smáli,šmejdi.
Tak jsme se venku navzájem zmydlili.Joóó už je to dávno,Karel

Přesně , já 62-64 3r. Rozvadov . Tu "hory šumí " nás učili , Mohelnu jsme pěli na zábavách a po cestě z Hošťky, nebo Rozvadova z vycházek.

ČSLA PS SNB - koláž fotografií - TheCSLA
www.youtube.com
Toto zadej do vyhledavače. jsou tam 2písě, druhá je ta naše "Na staré Mohelně". Všem ahoj. Ivan S.

Odkedy sa spieva pieseň "Na staré Mohelne" neviem. Slúžil som na čiare 63-65 a už sa spievala. Na túto melódiu poznám slovenskú verziu "V hlbokej doline srnka vodu pije" Refrén:horár na ňu mieri atď. Refrén ďalšej slovenskej piesne na rovnakú melódiu je: "Odišiel bez rozlúčky, vo svete sa stratil, ja by som bola najradšej,keby sa mi vrátil". Refrén českej verzie znie:" ty si mě květy nosil a šeptals vyznání, ja jsem se tešivala na naše shledání". Ahojte všetci bývalí hraničiari a prajem vám príjemné prežitie zvyšku veľkonočných sviatkov.Jozef P.

Zdravím p.Papíka no a je tu další verze Mohelna slovenská .Já jsem tuto verzi tak nějak zkoušel popěvovat ele .. bohužel nemám hudební hluch a mluvnické střevo. Ale jak již jsem psal stálo by tuto verzi a každou jinou hudebně upravit a zveřejnit .Jinak i Vám na Slovač přeji také příjemné prožití velikonočních svátků. Čehůn Libor

to je jméno mého služebního psa.Nevíte někdo kdy šel do civilu?CHtěl bych vědět jak dosloužil.Zachránil mě život.Díky za jakoukoliv informaci.DíkHonza.

Nejvíce mne štve, když kdejaký ,,nepéesák,, , kolikrát i ožralý, vyřvává a hanobí takovou hezkou písničku ke ktéré mají uctu jen staří pohraničníci! Zdraví bývalý ,,grencák,, Ivan S. PS: Navíc ani neznají význam slova ,,Mohelna(o).

ivošu, píšeš " kolikrát i ožralý". já bych řek, že výhradně po požití. ale nezoufej. voni si lidi zpívají i " pětatřicátníky"....a nikdo z nich u toho pluku nesloužil....no, na dyleni bylo těžko, ale krásně těžko...my zpíváme " na starém dyleni...". a ač armáďáci, byli jsme na hranici. to jsou takový paradoxy, jak říkal jeden.....

ano,máte pravdu,tahle písnička se na rotách hodně zpívala......u nás na rotě /17r.PS Pav.Studenec/jsme si text upravili ......."Na Pavlově Studenci..na státní hranici"........Tahle písnička věřím zůstane v mnoha těch co na hranicích sloužili.....