Vojensko.cz

Zdravím Josefe,často si tuto rotu vybavuji, v roce 74 75 jsem sloužil jako řidič velitele praporu v N.B.Velitel roty byl mjr. Tichý. Měl hodně odslouženo, i vypito. Jinak na rotě byla výborná parta s vynikají kuchyní,tam vedli vždy moje první kroky. To jenom na okraj, když to objevíš napiš odpovím. Přeji Ti hodně zdraví. Vašek.

Fotografií této konkrétní roty skutečně asi moc není. Snímek byl zřejmě pořízen z vyvýšeného místa naproti budovám roty, kde se naházela překážková dráha a hřiště. Je škoda, že tam není v záběru i ten druhý barák. Za tím barákem jsou vidět nízké keře, které rostly kolem potoka, který tekl okolo roty. V roce 1967 již byly dost vzrostlé a byly přinejmenším stejně vysoké jako ty baráky. Ten pomníček mi nějak vypadl z paměti a nejsem si jistý čí to byl pomník a zda tam v roce 1967 ještě vůbec byl.Je také patrné, že v době pořízení snímku byly ty baráky poměrně ještě nové. Objekty byly dokončeny v roce 1953 a do té doby rota sídlila na zámečku přímo ve Starém Městě.
Je to vskutku historický snímek.

Honzo, naprosto souhlasím, je to unikát. Silně obnovuje vzpomínky. Ten bílý "monument" nebyl pomník, byla na něm vytesána nějaká tématika PS, byl tam i za nás v r.1967-69, byl zarostlý šeříkem a pár metrů před ním byla skruž asi od studny a rovněž částečně zarostlá. Autorovi snímku moc děkuji za zveřejnění.

Jak čtu Vaše komentáře tak jste také překvapeni co všechno se ještě může objevit v archivech pamětníků na Pernárec.Nevím zdali jsem tuto iniciativu vyvolal,ale na fejsbuku jsem zveřejnil výzvu hlavně pro Pernárecký a Staroměstský pohraničníky o prozkoumání svých soukromých archivů a zveřejnění jejich obsahu.Jene jak píše Jarda ten pomník mezi baráky opravdu stál,ale také nevím k čemu se vázal.
I druhý zveřejněný snímek je opravdová rarita.Věřím,že jste nadšeni,moc Vás zdravím i všechny hraničáře kteří zde sloužili kéž by se našlo více obdobných fotografií.
Josef.

sloužil jsem tam v roce 68-70 a u toho pomničku jsme se opalovali . určitě je to foceno z toho volejbalového hřiště.
Ať žije Hačava , tak jsme tomu říkali Muller Josef