Vyhledávání fotogalerií naleznete na Hlavní stránce
Chci zobrazit 
Zde si můžete nastavit, zda chcete mít zobrazeny náhledy fotek a komentáře. Jejich případné vypnutí se projeví i v rychlejším načítání stránek.
 |
Předchozí | 1 fotografie B.Vojče z 10 | Další |  |
Pohled na kopec Nad Suchdolem.
Autor: B.Vojče | Pořízeno: 2013 | 10×
Sekce:
Pozorovací hlásky - zaniklé
PH Suchdol - Bujanov
(10 fotografií)
Hláska stála na kopci Nad Suchdolem (kóta 731) poblíž osady Suchdol, která je částí obce Bujanov. Hláska vznikla v roce 1951 v době Hlásných útvarů. Dřevěná věž měla 12m. Telefonní spojení bylo přes hlásku PH 257 - Dolní Bukovsko - Malonty.
Dnes lze na místě nalézt jen zetlelé sloupy věže, 4 betonové základy s kovovými patkami, místo kde stál domek, zčásti zasypaný okop a zbytky drátů.
A nyní co nám napsal o svém pátrání u pamětníků kronikář Bujanova, pan Bořivoj Vojče:
Historie hlásky se začala psát v roce 1951. Zpočátku byla posádka hlásky ubytována v jednom dnes již zdemolovaném domě v Suchdole. Posádku hlásky tvořilo po dobu její existence většinou 7 vojáků ZVS. Hlídkovou službu docházeli vykonávat na vrchol kopce. Prvotní stanoviště tvořil dřevěný stolek krytý dřevěnou stříškou se zařízením na určování dálky, výšky a směru letu letadel. V té době si sami hláskaři zřídili na jižním úbočí doslova zemljanku, ve které měli veškeré zázemí.
Věž hlásky byla postavena v roce 1952. Dřevěná dvoupodlažní konstrukce vysoká 12 metrů byla uchycena šrouby ke kovovým zabetonovaným patkám. Vrchol věže byl zastřešen. Současně byl postaven ve vzdálenosti 10 metrů od věže dřevěný domek o rozměru přibližně 6 x 4 metry, kam se hláskaři přestěhovali. Vedle něj se nacházela mnohem menší dřevěná stavba, zčásti zapuštěná do země. Sloužila jako sklad, včetně skladu potravin. Ze severní a západní strany areálu hlásky byl vyhlouben okop. Místo nebylo oplocené a bylo bez elektřiny. Vodu brali hláskaři ze studánky na louce vzdálené asi 300 metrů. Na louce je dnes více jak 40 let starý smrkový porost.
Proviant nakupovali v Rychnově nad Malší. Zde měl pan Zeiml obchod, řeznictví a hospodu v jednom. Tato, pro vojáky jistě výhodná trojkombinace, se nenacházela v žádném jiném blízkém sídle.
Hláska takto fungovala do roku 1957, kdy hláskaři odešli. Dřevěná věž i oba domky zůstaly. V roce 1959 Armáda vybudovala v blízkosti hlásky dva objekty lehkého polního opevnění.
A ještě dovětek. Tohle se s hláskaři táhlo celá léta a snad všude:
Samozřejmostí byly velmi dobré vztahy s místními obyvateli. Hlavně děti často navštěvovaly hlásku a místní děvčata byla také "v kurzu".
Podařilo se vypátrat 4 jména tehdejších hláskařů.
Čermák Drahoslav - sloužil na hlásce v roce 1951 ? 1952. Ještě než odešel do civilu, stačil se oženit. Galík Karel - po skončení vojenské služby se zde oženil a usadil.
Některá tehdy děvčata si ještě vzpomněla na Josefa Plaváka ze Slovenska a Ludvu Beleše z Českých Budějovic.
Vybavila se i vzpomínka na hláskaře, který si na železniční zastávce Pšenice náhodou vlastní zbraní prostřelil nohu.
Děkujeme do Bujanova za spolupráci.
(Zpracoval M. Červenka)
Dnes lze na místě nalézt jen zetlelé sloupy věže, 4 betonové základy s kovovými patkami, místo kde stál domek, zčásti zasypaný okop a zbytky drátů.
A nyní co nám napsal o svém pátrání u pamětníků kronikář Bujanova, pan Bořivoj Vojče:
Historie hlásky se začala psát v roce 1951. Zpočátku byla posádka hlásky ubytována v jednom dnes již zdemolovaném domě v Suchdole. Posádku hlásky tvořilo po dobu její existence většinou 7 vojáků ZVS. Hlídkovou službu docházeli vykonávat na vrchol kopce. Prvotní stanoviště tvořil dřevěný stolek krytý dřevěnou stříškou se zařízením na určování dálky, výšky a směru letu letadel. V té době si sami hláskaři zřídili na jižním úbočí doslova zemljanku, ve které měli veškeré zázemí.
Věž hlásky byla postavena v roce 1952. Dřevěná dvoupodlažní konstrukce vysoká 12 metrů byla uchycena šrouby ke kovovým zabetonovaným patkám. Vrchol věže byl zastřešen. Současně byl postaven ve vzdálenosti 10 metrů od věže dřevěný domek o rozměru přibližně 6 x 4 metry, kam se hláskaři přestěhovali. Vedle něj se nacházela mnohem menší dřevěná stavba, zčásti zapuštěná do země. Sloužila jako sklad, včetně skladu potravin. Ze severní a západní strany areálu hlásky byl vyhlouben okop. Místo nebylo oplocené a bylo bez elektřiny. Vodu brali hláskaři ze studánky na louce vzdálené asi 300 metrů. Na louce je dnes více jak 40 let starý smrkový porost.
Proviant nakupovali v Rychnově nad Malší. Zde měl pan Zeiml obchod, řeznictví a hospodu v jednom. Tato, pro vojáky jistě výhodná trojkombinace, se nenacházela v žádném jiném blízkém sídle.
Hláska takto fungovala do roku 1957, kdy hláskaři odešli. Dřevěná věž i oba domky zůstaly. V roce 1959 Armáda vybudovala v blízkosti hlásky dva objekty lehkého polního opevnění.
A ještě dovětek. Tohle se s hláskaři táhlo celá léta a snad všude:
Samozřejmostí byly velmi dobré vztahy s místními obyvateli. Hlavně děti často navštěvovaly hlásku a místní děvčata byla také "v kurzu".
Podařilo se vypátrat 4 jména tehdejších hláskařů.
Čermák Drahoslav - sloužil na hlásce v roce 1951 ? 1952. Ještě než odešel do civilu, stačil se oženit. Galík Karel - po skončení vojenské služby se zde oženil a usadil.
Některá tehdy děvčata si ještě vzpomněla na Josefa Plaváka ze Slovenska a Ludvu Beleše z Českých Budějovic.
Vybavila se i vzpomínka na hláskaře, který si na železniční zastávce Pšenice náhodou vlastní zbraní prostřelil nohu.
Děkujeme do Bujanova za spolupráci.
(Zpracoval M. Červenka)
Okres: Český Krumlov
GPS: 48°40'56.954"N, 14°26'15.170"E
