Vojensko.cz

Objekty bývalé PS a ČSLA

Nacházíte se: Různé » Přístroje, nástroje, zbraně... » Protilietadlový kanón 57 mm PLK S-60
Předchozí 1 fotografie J.Hora z 4 Další
Foto 1

Foto 1 Foto 2 Foto 3 Foto 4
Autor: J.Hora | Pořízeno:  | 4×
Sekce:
Přístroje, nástroje, zbraně...

Protilietadlový kanón 57 mm PLK S-60

(4 fotografie)

Tento automatický protiletadlový 57 mm kanón byl určen pro střelbu na vzdušné cíle do 4.800 metrů. Při použití střeleckého radiolokátoru SON-9A a přístroje řízení palby PUAZO-6-60 až do výše 6.000 metrů. Při použití střeleckého radiolokátoru nebylo nutné udržovat viditelný kontakt s cílem. Mechanismus kanónu umožňoval střelbu krátkou či dlouhou dávkou či jednotlivými ranami. Náboje byly podávány ze zásobníků. Kanón byl primárně určen pro střelbu v rámci baterie až 8 PLK s jedním střeleckým radiolokátorem.

Ráže PLK: 57mm
Zákluz: 30-37cm
Obsluha: 9 osob
Počáteční rych. střely: 1000m/s
Rychlost palby: 105-120 ran/min
Max. dostřel výškový: 8,8km
Max. dostřel dálkový: 12km
Vyráběn: SSSR 1950-1957 (celkem 5725 ks)

Vývoj kanónu S-60 zahájen v SSSR v roce 1944, prototyp testován v roce 1946, do výzbroje Sovětské armády přijat v roce 1950, bojový křest proběhl v rámci vojenské výpomoci za války v Koreji. Kanón byl vyvážen do mnoha států, nejen VS, byl i ve výzbroji ČSLA.



Vaše komentáře...

Oprava
Jindřich Bek | 1.1.2018 17:31 | id 124803 | nahlásit

Po navštívení stránek Muzea Rokycany se mi vybavilo, že Tatra 805 bylo velitelské stanoviště velitele baterie, kterému jsme říkali STOPA. Na stanovišti byl analogový počítač do kterého se zadávala všechna data potřebná k vedení palby, která se odsud řídila.
Dodatek
Jura | 19.10.2015 20:01 | id 96135 | nahlásit

Postranní údaje jsem tam nevkládal já, ale přidalo je tam "Vojensko" také jsem si všiml, že je to o jiném kanonu, asi se vloudila chybička.
PUAZO byl počítač (byla ho plná 805) a do něj se vkládala veškerá data, síla a směr větru, teplota ovzduší i prachové náplně, údaje o počasí, roční doba.
Radiolokátory byly dva jeden přehledový P-19 a pak střelecký SON-9, který automaticky vedl kanony.
Výstřel ani nabíjení nebylo automatické, ale pouze manuální. Přestože sovětské radiolokátory byly osazené většinou elektronkami, udivují dodnes svojí citlivostí a odolností proti neutronovému záření oproti polovodičům. Např. dnes těžce zastaralý přehledový rad. P-37 udivoval před osmy lety americké odborníky, že dokázal vést až 45 cílů a z Třebotovic u Č.B. jsme sledovali přistávání letadel na letišti v Orly. Americký jich dokázal vést o třetinu méně.
Na dnešní Ruské zbraně Američané nemají a oni to dobře vědí, proto tak usilovně trvali hned po sametovém podvodu na zrušení nejen sovětských raket. Jednu dobu jsem je také pomáhal rozebírat a likvidovat palposty, tak vím o čem je řeč. To je už ale jiná historie, která sem asi nepatří.
 
Re: Dodatek
JardaM | 20.10.2015 09:48 | id 96151 | nahlásit

U nás u útvaru jsme měli přehledový radiolokátor P15 (ne 19). A ještě u 1. baterie byl dálkoměr, pomocí kterého se také řídily střelby, ale jak, to nevím, na střelbách jsem vzhledem ke svému zařazení, nikdy nebyl.
 
Re: Re: Dodatek
Jura | 26.10.2015 19:15 | id 96558 | nahlásit

Ano, P19 je zmodernizovaná P15, dálkoměr byl optickomechanický.
P19- www.army.cz/images/i…
P15-
www.klub-vm.eu/clank…
 
Re: Re: Re: Dodatek
JardaM | 26.10.2015 21:30 | id 96567 | nahlásit

Dík za info.
 
Re: Dodatek
Jirka | 2.11.2015 19:12 | id 96768 | nahlásit

V Líních jsme v r.1957 žádný radiolokátor neměli.
Funkce obsluha radiolokátoru sice byla u útvaru ustanovena ale mladší voják si pouze opisoval do sešitu od staršího poznámky z jakéhosi školení. Co z toho bylo po pár letech za nesmysly si jistě umíte představit, když radiolokátor nikdo nikdy neviděl. Podobné to bylo s "mobilním operačním sálem". Byla to obyčejná prázdná skříňová V3S. Malér nastal, když útvar PVOS v Líních r.1958 rušili a bylo třeba "mobilní operační sál" odevzdat ke zrušení. Hledali jsme v příručkách, co by tam mělo být a podle toho fantazírovali. Podobný malér ale měli skoro všichni vojáci. Bylo nutno odevzdat celou výzbroj a výstroj. Všichni naráz!! A nebylo kde brát, jak bývalo zvykem při odchodu "mazáků". Nejhůře na tom byli šoféři (nářadí, lopaty, krumpáče - ty červené z protipožárních desek se barvili na zeleno) a velitelé. Museli od každých dveří v budovách odevzdat 2 klíče. Čtyři jsme je vyráběli asi týden, vždy dva stejné, bez ohledu na tvar zubů. Zkrátka vojna.
 
BRB
Jirka | 2.11.2015 19:16 | id 96771 | nahlásit

...barvily...
 
Oprava k Tvému komentáři
lada | 21.11.2017 08:56 | id 122676 | nahlásit

Já jsem sloužil v Třebotovicích v roce 1977-1979 byli tam napřed P35 po byl roce tam došli P37 a po roce se vyzbroj RL předělala Na K66 nevím zda Ti to něco říká,ale abychom z těmito radary sledovali přistávání letadel na letišti je to Tvoje bujná fantazie,ať z hlediska dosahu těchto radiolokátorů tak z hlediska umístění těchto radarů viz.stínění pozemnich překážek které se vyskytovali v přímém směru tohoto letiště proto to nebylo možné.Jinak Ti dám za pravdu že eletronky byli opravdu nesmrtelné, proto se divím že do starých skříní P37 jsou našlapány v dnešní době moderní polovodičové a různé mikroprocesory které jsou velmi háklivé na záření.viz útvar o kterém mluvíme.A to že dokázal vest tolik cílů nebylo zásluha tohoto radiolokátoru to byla zásluha operátora nechci se chlubit ale já jsem na konci své ZS vodil 55 cílů a namotal jsem při tom dva sklomrdy na jednom planžetu, takže že něco jeden umí tolik a něco druhý tolik na obrazovce se objeví odrazů stejně a je to opravdu jenom o operátorovi kolik dovede těchto cílů vyčíst do jedné minuty ahoj Laďa
 
Re: Oprava k Tvému komentáři
J.H. | 1.7.2018 09:30 | id 129979 | nahlásit

Bujná fantazie o přistávání letadel v Orly byla tedy pouze bajka obsluhy, nikoliv moje, já se pouze díval na obrazovku, takže mi mohli napovídat co chtěli.
 
Dodatek
Jindřich Bek | 31.12.2017 12:43 | id 124736 | nahlásit

V letech 1971-73 jsem sloužil u VÚ 6162 Mar.Lázních v Hamerníkách(12.PL pluk karlovarské divize) jako velitel děla. Pokud se pamatuji tak se vždy uvádělo "57 mm PLK S-60". Sestava baterie v období mé služby byla:Gaz 69-velitel,Praga V3S-výkonný praporčík,JAWA 350-spojka, T805-velitelské stanoviště, Tatra 111 s el.centrálou na korbě+střelecký radiolokátor SON9a, Tatra 111+el.centrála SPO30 pro napájení celé baterie, Tatra111+PUAZO 7(elektromechanický počítač a dálkoměrem), 6 x Tatra 111 s 57mm PLK S-60. Šest kanonů ve dvou palebných četách byl mírový stav, válečný měl být údajně o tři více. Stejnou sestavu měla i palebná baterie v Nitře, kde byla poddůstojnická škola pro velitele PL kanonů 85 mm,57 mm S 60, a 30mmPldvK. PŠ pro 57mm ČS byla tuším v Jaroměři.
Označení kanonu
Jan | 12.10.2015 22:29 | id 95877 | nahlásit

Díky za perfektní detailní obrázky této PL zbraně, ale je tady nějaký "šum" pokud se týká označení. Mám za to, že se nejedná o PLK 75-S60, ale správné označení by mělo být PLK S-60M, ráže 57 mm. Jedná se o kanon sovětské konstrukce, který byl vyráběn v letech 1950-1957 a do výzbroje ČSLA byl zařazen v první polovině 50.let. Jednalo se na svou dobu o výkonný a moderní kanon, který se ve výzbroji udržel asi do poloviny 80.let.
Vložit nový komentář





 

Lze napsatznaků



  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nelze používat
  • URL adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky