Vojensko.cz

Objekty bývalé PS a ČSLA

Nacházíte se: Různé » Pátrejte s námi ... » Víte, kam zařadit následují dobovou fotografii? 2
Předchozí 1 fotografie xxxx z 2 Další
Foto 1

Foto 1 Foto 2
Autor: xxxx | Pořízeno: xxxx | 2×
Sekce:
Pátrejte s námi ...

Víte, kam zařadit následují dobovou fotografii? 2

(2 fotografie)

Pozná někdo alespoň přibližný rok vzniku těchto dvou snímků, popřípadě i místo a účel focení?

Svým způsobem se vztahují ke škole ŠJU v Č. Těšíně, kde se poprvé vyskytly...


Vaše komentáře...

označení
Luděk | 15.11.2012 21:31 | id 52168 | nahlásit

ŠDD Český Těšín 1952-53.Nstoupil ministr nár. obr.Čepička,ruší se hodnost štábní kapitán a mění se označení na čepicích zavádí se červená hvězda,změna i na lodičkách.Osobně jsem to zažil.
Víte, kam zařadit následující dobovou fotografii?
Pavel M. | 16.11.2011 00:33 | id 38026 | nahlásit

Ahoj, Jendo! Naprosto souhlasím se vším ve Tvém příspěvku!
Ke Tvému dotazu, jak to bylo s nošením lodiček a brigadýrek uvádím:
Bylo to různorodé. Služba DR a PDR se vykonávala v brigadýrkách. Ostatní služba, t.zn. v terénu v HP, či ZP, pak s lodičkami na hlavě. Vyjímku tvořily hlídky hluboko v týlu - pátrací, dále hlídky v součinnosti se SNB, či ČSLA, hlídky doprovázející vlaky a hlídky na OPK; prostě tam, kde měla být zdůzazněna prezentace PS. A toto přetrvávalo i po zavedení polního stejnokroje vz. 60.
A ještě poznámka ke ŠJU (školní jednotka učiliště).
Skutečně se jednalo o přípravku a dá se říci selektivní, pro uchazeče do UV MV J.F v Bruntále. Ne všichni absolventi (pokud to nevzdali v průběhu), nastoupili do "vups-u" v Bruntále. Byla to "zahuštěná péeška", neboť jsme na rozdíl od péeškářů již měli za sebou 1/2 roku služby na rps při OSH.
Pamatuji si, že z našeho ročníku dostal frajtra pouze jeden - absolutní výtečník. My, kteří jsme byli na rozhraní výtečný-dobrý si na první frčku musela počkat až do listopadu v Bruntálu.
Můj nástupní ročník (1961) absolvoval jako poslední ŠJU v Lipové u Šluknova u tehdejší 19.bps Děčín /Škoda, že se zde o OSH na tehdejších hranicích s býv. NDR tak málo píše./ a to od 1.3. do
31.7. 1962. Od dalšího roku byla ŠJU pro PS přemístěna do Českého Těšína. Pro příslušníky VS byla tuším ve Vansdorfu; jist si však zcela nejsem.
Tolik pro doplnění. Zdravím i Jirku M., také absolventa Bruntálu, ale ten byl v ŠJU už v Č.Těšíně. Pavel
 
Re: Víte, kam zařadit následující dobovou fotografii?
Jan | 16.11.2011 10:26 | id 38038 | nahlásit

Je to Pavle úplně vyčerpávající odpověď, je vidět, že máš přehled. Já jsem sice svojí ZVS u PS již celou strávil v maskáčích (vz.60), ale vzpoměl jsem si, že na vlakové hlídky (Č. Velenice-Třeboň) jsme opravdu chodili ve vycházkovém s brigadýrkou, s opaskem a kanadách. V zimě, místo kabátu, ještě krátký kožich.
Díky za informaci a zdravím !! Jan
ŠJU Č.Těšín - pro Jirku M.
Jan | 15.11.2011 19:51 | id 38013 | nahlásit

Nicméně jsou to na svou dobu kvalitní fotografie, pořídil je zřejmě skutečně nějaký profesionál k propagačním účelům. Ale to nám může být dneska celkem jedno, hlavně, že jsou tady. Jen bych doplnil Pavla M. v tom smyslu, že ty nárameníky mají (měly) pravděpodobně stejnou zelenou barvu, jako na výložkách, lemování a "frčky" byly červené. Vím, že barevné nárameníky do roku 1959 používala i ČSLA (červené, černé, blankytně modré a pod.). Příslušníci ČSLA měli na náramenících (ale pouze u vycházkových uniforem) navíc umístěno i označení druhu zbraně. Celé to sice bylo podle sovětského vzoru, ale ty stejnokroje byl podle mého názoru tehdy více reprezentativní a měly větší vypovídací hodnotu. Zřejmě proto, že to však ještě více rozdmýchávalo řevnivost mezi příslušníky jednotlivých druhů vojsk, bylo v roce 1959 toto barevné rozlišení zrušeno.
Nemám ale úplně jasno, jak to bylo v tomto období s nošením brigadýrek a lodiček u PS při výkonu služby na SH. Na hranicích jsem vyrostl a vím, že v té době se příslušníci PS vyskytovali ve službě v lodičkách, ale i v brigadýrkách, a to zejména jízdní hlídky PS. Mám tedy dotaz pro Jirku M. , jestli byla nějaká obecná pravidla (zásady) pro nošení lodiček a brigadýrek, a to zejména do doby zavedení polního stejnokroje vz.60. Díky !!
 
Re: ŠJU Č.Těšín - pro Jirku M.
Jirka M. | 16.11.2011 20:00 | id 38055 | nahlásit

Nazdar Honzo, budu muset prohrabat další poličky a dohledat staré řády a pamětníky z let 50-60. Do výkonu služby nosila hlídka v letním období lodičku a v zimě ušanku. Brigadýrku nosily jezdecké hlídky a některé hlídky velené spíše ke kontrolní činnosti v týlu roty a u hr.přechodů.Jezdecká družstva byla zrušena někdy v 60.letech a koníci zůstali na některých rotách a prováděli na nich kontrolu demarkace většinou důstojníci.Když jsem prozkoumal fotografie blíže,tak jsem zjistil,že na klopách nemají zelené výložky tvaru
trojúhelníku pod psí hlavou, ale nepravidelný obdélník používaný někdy před rokem 60.Z fotografie nelze zjistit zda mají na uniformě i zelený tuhý nárameník,což by pomohlo k bližšímu časovému určení. Trošku odběhnu ke komentáří Pavla M. a to k ŠJU Č.T. Do Těšína nastoupili s PS i VS. Po dalším budu pátrat a doplním. Nazdar
 
Re: Re: ŠJU Č.Těšín - pro Jirku M.
Jan | 16.11.2011 20:46 | id 38057 | nahlásit

Jiří, děkuji Ti za vysvětlení, dělá si mi v tom trochu jasno, ale když jsme u toho, tak bych měl ještě jeden otravný dotaz, který se týká označení hodností poddůstojníků z povolání (někdy se proto používal výraz "déle sloužící"). Ti poddůstojníci měli na náramenících normální "frčky", jenže nebyly červené, ale žluté (nebo bílé ???) Zřejmě v souvislosti se změnami v hodnostním označení v I.polovina 60. let byly tyhle hodnosti zrušeny a nahrazeny hodnostmi praporčickými (rotný, rotmistr a td.), není mi ale úplně jasné, kam byla v té době řazena hodnost "staršina", která byla, jak si pamatuji, u PS, SNB i v ČSLA hojně rozšířena. Staršina měl dvě žluté (bílé ?) frčky, ale byly uspořádány ve tvaru ležatého písmene "T" a mám pocit, že nosil důstojnickou uniformu. Není mi ale vůbec jasné zda ten "staršina" byl nejvyšší poddůstojník, nebo naopak nejnižší důstojník ?? Aby to bylo ještě složitější, tak označení "staršina" se používalo i v pozdější době pro tzv. výkonné praporčíky (skladníky) na rotách a nikdo mu neřekl jinak než "staršino", byť to byl třeba rotný , nebo rotmistr.
Já vím, že dneska je to jedno, ale jestli Ty, nebo Pavel M., na to můžete odpovědět, budu rád.
Zdravím a děkuji. Jan
 
Re: Re: Re: ŠJU Č.Těšín - pro Jirku M.
jiří M. | 16.11.2011 22:09 | id 38059 | nahlásit

Jendo, trošku srovnám názvy v žargonu- frčky výraz obecně pro označení spíše ale pro hvězdy, poddůstojnické pásky - nudle, kovové-pecky.Záklaďáci byli svod,des,čet,rotný-ten měl jednu širokou červenou pásku.Z povolání měli stříbrné nebo žluté pásky podle druhu činnosti.Žlutým se říkalo citroni.Staršina měl pásky ve tvaru T horní strana širší. Mimo hodnostního označení staršina byla funkce staršina ten který se staral o materiální zajištění.Později po přechodu na praporčické hodnoty tzv.výkonný praporčík.Pecky a praporčické hodnoti byly trochu návrat k prvorepublikové tradici, kde rotný měl čtyři pecky a další frčky.Staršina byla nejvyšší poddůstojnická hodnost .Bylo to podle ruské armády.U VB se používaly inázvy hodností seržant, atd.Poddůstojníci z povolání nosili uniformu stejného střihu jako důstojníci.Jinak se přenesl pro ně také ještě z CaK armády do prvorepublikové armády název zupáci.Vzal jsem to trochu zkrátka.Poddůstojník z povolání býval v tradiční armádě její páteří a hybnou silou. I současná armáda se vrací k poddůstojnické kategorii, neboť časem by nebylo kam plivnout pro samé vysoké šarže. Kamarád Pavel M. mně jistě doplní a rád budu v tomto pokecu pokračovat, alespoň se ''stařecká mysl'' procvičí. Zdraví Jirka
 
Re: Re: Re: Re: ŠJU Č.Těšín - pro Jirku M.
Jirka M. | 16.11.2011 22:11 | id 38060 | nahlásit

Až teď jsem si všimnul překlepů, tak se omlouvám.Jirka
 
Pokec péesáckých "stařečků".
Pavel M. | 16.11.2011 23:56 | id 38067 | nahlásit

Tak to jsem kluci hrozně rád, že nad dumáním o původu jedné historické fotografie, jsme se dostali k hlubšímu zkoumání vojenské historie. Nepopochybuji o tom, že s Jirkou M. bychom mohli jít až třeba k Žižkovi, (takový je náš zájem). Ale tady zůstaňme u posledních zhruba šedesáti let.
Jirka mě vybízí k doplnění. Tak tedy: Uspořádání hodností za t.zv. první republiky není obtížné shlédnout na webu AČR. Nás ovšem zajímá realita především PS v 50. - 60. letech a zejména pojem "staršina". Není pochyb o sovětském vzoru v tomto pojmenování. (Ponechávám na uvážení, zda byl tento vzor vynucený, anebo výsledkem čecháčkoslovenského lezp***lkování.) U nich byl na všech stupních, i v civilu vždy ve jmenovateli "mladšij, ili staršij". Tak i ve vojenských hodnostech
se objevuje efrojter - svobodník, mladšij seržant - desátník, seržant - četař, staršij seržant - "staršina".
Povšimněme si, jak do ruštiny pronikly názvy německé, ale i anglické, či francouzské - lojtěnant = poručík, staršij lojtěnant = nadporučík a pod.
Staršina, bez ohledu na hodnost, ale fukci byl pravou rukou velitele roty. Něco jako jeho ekonomický náměstek. Mohl být sebelepší VR, ale když jeho staršina stál za prd, pak stála za prd i celá rota. A to velitelé rot dobře věděli. Je to asi jako s přirovnáním školníka, který říká: "Já a pan ředitel jsme se rozhodli..."
Faktem je, že tuto důležitou funkci i přes její náročnost, při nedostatku "dísláků", vykonávali často i vojáci z.sl. Ale ti nemohli nést hmotnou zodpovědnost, ta zůstávala na VR.
Do r. 1960 bylo hodnostní označení u t.zv. bojových jednotek zlaté, u poddůstojníků z povolání žluté a u t.zv. týlových jednotek stříbřité - bílé. Viz. Černí baroni mjr. Haluška, aliaz Terazky a týlař kpt. Hone(ě)c. Ale konkrétně v jejich případě byla ta "bojeschopnost" degradována černým podbarvením - nespolehlivostí - lopatismem beze zbraní. To však ponechme historikům a švandrlíkovskému krásnému humoru reality té doby, i když i u PS se našla řada por. Tron
 
Re: Pokec péesáckých "stařečků".
nespor.libor | 17.11.2011 00:33 | id 38068 | nahlásit

Ahoj Pavle již jsem někdy psal nechceš napsat paměti ?.Ty seš taková živá legenda PS. Já jen že v těch letech na této diskusi jsem ještě chodil tkzv. po houbách. Ale název staršina,staršinkaatp. přežil a používal se i v letech 1980 na místo výkonného praporčíka a tebou citované ( staršina, bez ohledu na hodnost, ale fukci byl pravou rukou velitele roty. Něco jako jeho ekonomický náměstek. Mohl být sebelepší VR, ale když jeho staršina stál za prd, pak stála za prd i celá rota) je pravda a dodal bych ještě že i tkzv.provianták ten pokud tak nějak trochu šetřil tak na vánoce to vynahradil .Zdravím Libor
Zde již nelze dále reagovat
 
Pokec péesáckých "stařečků". - Pokračování.
Pavel M. | 17.11.2011 00:37 | id 38070 | nahlásit

poručíků Troníků a jiných uslyntaných demagogů, kteří z příruček, kterým sami nerozuměli, vydedukovali, že vše vědí naprosto přesně...
Ale to jsem jenom odbočil ve svých vlastních názorech a poznáních, které nehodlám nikomu vnucovat a tak se vracím k těm uniformám.
Po r. 1960 došlo k přerozdělení hodností. Zmizel právě ten staršina. VZS mohli dosáhnout už ne hodnosti až staršiny, ale pouze četaře. Později, pokud byli na praporčické funkci, mohli dosáhnout hodnosti rotného- většinou krátce před civilem, ale to je zárověň posouvalo k tomu, že byli nuceni vykonávat jako záložáci delší cvičení. Vytvořil se tedy praporčický sbor. Jestliže dříve po hodnosti staršiny následovala hodnost podporučíka, pak nyní tu vznikla celá škála nových hodností, t.zv. praporčických, potažmo z prvorepublikové armády: rotný - rotmistr - nadrotmistr (rotmistři) a podpraporčík - praporčík - nadpraporčík. (praporčíci).
Ti všichni měli stejné uniformy a výzbroj jako důstojníci, ale lišili se stříbrnými knoflíky, pejsky, odznaky, menšími střibrnými hvězdičkami a od pprap. stříbrným olemováním. Proto se také podpraporčíkovi často říkalo "malý major". A jejich hodnosti se řadili na náramenících horizontálně.
Po rozdělení ČSFR a vzniku AČR se hodnostní označení v t.zv. praporčických hodnostech zamotalo tak, že se v tom nevyznávali často ani sloužící vojáci, natož my, záložáci, či ve výslužbě. Vím to ze své zkušenosti, když jsem jako "prdůch" - pracující důchodce hlídal v kasárnách.
Jěště mě napadla jedna hodnost a to - štábní kapitán. Ten měl označení jako nám známý major. Ta hodnost byla zrušena v r. 1956. Od té doby měl major jednu hvězdu a plukovník místo čtyř, tři.
Jo, tak jsme si chlapci zavzpomínali. A já vám za to děkuji a budu moc rád, pokud to přispělo i do povědomí mladších péesáckých kamarádů. Zdraví Pavel
Zde již nelze dále reagovat
 
Re: Pokec péesáckých "stařečků".
K.Janouš | 20.3.2012 16:47 | id 43883 | nahlásit

Mohu dodat k hodnosti staršina u SNB, že jsem jednoho v Ostravě v r. 1976 znal. Nevím, jakou hodnost příslušníka měl předtím, ale před důchodem mu byla přidělena a vykonával funkci na vrátnici na Hlavní správě SNB - tuším, že se to tak jmenovalo.Zasloužilé příslušníky, jako staršiny umisťovali na sedavá zaměstnání, k telefonům... U Lid. milicí měl staršina funkci - vedoucí skladu... střeliva, zbraní... výzbroje, výstroje ...
Zde již nelze dále reagovat
Víte, kam zařadit následující dobovou fotografii?
Pavel M. | 14.11.2011 16:33 | id 37965 | nahlásit

Můj názor je, že se jedná o jedny z mnoha propagačních fotografií, vtahujících se k OSH.
Pokud jde o zařazení dobové, troufnul bych si to tipnout do let 1956 - 1960. Jednak je hlídka ve stejnokroji vz.21 (kopřiváky) s lodičkou, na které (na rozdíl od Jirky Š.) rozpoznávám čtvrercový státní znak, tedy ne ten na husitské pavéze, zavedený po vyhlášení ČSSR v r. 1960. Cvičné stejnokroje - "jehličkové" maskáče UNI vz. 60 byly do výstroje zaváděny od r.1963. Pokud jde o zbraně na snímku, potom se jedná o SA vz. 24/26 t,zv. "pumpičky". SA vz. 58 byly do výzbroje zaváděny od r. 1961 a postupně nahrazovaly pušky vz. 52/57, i když SA vz. 26 (sklopky) ještě cca 2 roky na rps. používali spojaři, ženisté, vozka a pod. Od r. 1964 pak byly pro vojáky z povolání dodávány SA vz. 61 - škorpiony, místo Pi. vz. 52.
A tvrdé navlékací výložky? Tak ty nosil ještě můj bratr v letech 1957 - 59. My v roce 1961 jsme již měli výložky standartní. Hodnosní označení t.zv. "nudlemi" dle sovětského vzoru, bylo v od r. 1966 nahrazeno tradičními čsl. "peckami".
Před r. 1960 voj. z pov. také na brigadýrkách nosili rubínové pěticípé hvězdy s klasickým českým lvem a kalhoty "rajtky" a na nohou pak důstojnické holínky, t,zv. "kozomrdky". VZS měli "půllitry". Ještě v r. 1961 jsme měli na rps vyfasované jedny boty vz. 60 - canady a jedny půllitry, které byly ceněny zvláště u poplachovek a při vyhlášení pohraničního poplachu.
V letních měsících se v té době používaly t. zv letňáky, stejnokroje jako vz. 21, ale ne ze sukna, ale plátna. A když bylo kór horko, mohl velitel roty pro celou jednotku povolit jen kalhoty a košile s navlékacími nárameníky.
Tím končím svůj výlet do historie výstroje a výzbroje. Zdraví Pavel
 
Re: Víte, kam zařadit následující dobovou fotografii?
jisa | 14.11.2011 20:27 | id 37978 | nahlásit

omlouvám se za špatnou formulaci. ten hraniční rok 1960 byl kvůli tomu, že je na čepici starý znak. podle formování čepice upřesňuju svůj odhad na 56-58. a jsem zvědav , jestli se najde někdo, kdo bude schopen dobu vzniku prokázat. a v těch letňákách jsme vypadali jako mlynáři, tak byly některý sepraný a vyšísovaný od slunce... zdravím veterány PS.
 
Re: Víte, kam zařadit následující dobovou fotografii?
Jan | 14.11.2011 20:34 | id 37980 | nahlásit

Z hlediska datování historie výzbroje a výstroje PS s Tebou souhlasím, ale moc mi to "neštymuje" s tím ŠJU v Č.Těšíně. Ta popiska k těm fotografiím je trošku zavádějící, protože tohle zařízení vzniklo, pokud mne paměť neklame, někdy v lednu 1963 jako Školní jednotka (něco jako přípravka - poddůstojnická škola) učiliště MV v Bruntále a pokud by se tedy jednalo o snímky nějakých frekventantů, měli by být jinak ustrojeni i vyzbrojeni. Navíc ten psovod je již svobodník(ledaže by to byl nějaký instruktor) a také si nedovedu představit, že by v této škole byli služební psi. Pokud ty snímky tedy mají nějaký vztah k ŠJU Č.Těšín, půjde spíš podle mého názoru o osoby, které jsou na těch snímcích.
 
Re: Re: Víte, kam zařadit následující dobovou fotografii?
Jirka M. | 15.11.2011 17:57 | id 38004 | nahlásit

Plně s Honzou souhlasím, k ŠJU Č.Těšín nemá bezprostřední vztah, neboť evidentně pochází z doby před rokem 1963.Do tohoto místa se dostala jako dar jednomu z frekventantů ŠJU. Pavel M. má ve své úvaze ve vztahu k ústroji pravdu. Přikláněl bych se k údobí kolem roku 1958-60.
Zdravím všechny pamětníky Jirka
 
Re: Víte, kam zařadit následující dobovou fotografii?
KOT | 10.6.2013 18:02 | id 61671 | nahlásit

Pavle skutečně vynikajícím způsobem popsáno lepší bych to nevysvětlil. Sloužil jsem u PS 1963- 1965 a všechno odpovídá. To nemá chybu! DÍK a měj se.
Zcela jistě mezi lety
jisa | 14.11.2011 14:54 | id 37962 | nahlásit

1949 ( rok zavedení zobrazeného samopalu) a 1960 (nový státní znak na čepici). Podle tvrdých výložek blíž k roku 50 než 60...
Vložit nový komentář





 

Lze napsatznaků



  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nelze používat
  • URL adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky