Vojensko.cz

Zdravím, byl jsem k VÚ 1535 VR Kroměříž (Žižkova kasárna) převelen z Mikulova v 1980 - 1982. Budova již nestojí, byl v ní i autoprapor. Zůstala vlastně jen jídelna, průzkumáci, spojaři a basa...

VÚ 1535 za mě v objektu kasáren bylo jen zabezpečení veliteství, které bylo naproti v ulici. Tam byli ti vysocí lampasáci pracující pro další, kteří sídlili v Písku. Vedle těch lampasáků v menším domě byla vojenská kontra rozvědka s nenápadným vhodem přímo z ulice. Ale podle map na google se ty objekty nějak změnili, nepoznávám to již tam. Objekt roty VÚ1535 v Žižkových kasárnách byl skutečně srovnán se zemí. Byl v dosti špatném stavu. A je to dobře, mám na to špatné vzpomínky. Velel tam rotě kpt. Slováček, který údajně později nepřežil havárii v UAZu.

Dobré roky 81-83 velrota a autopark za barákem, vedle Phm. Pod náma o patro níž autoprapor. Kpt. Slováček celkem normální velitel roty pokud se nenacucal jak ruskej mužik. Petr.

A z velitelství vu 9700 je dnes OV KSC Kroměříž

Průzkum 77-79 moc jsme ven nechodili lítačka šla po červených jako litá a většinou to skončilo špatně.Pivo jsme nepili ale vínko U kohouta jsme si dali. Byl jsem tam letos po 42 letech, naše kasárna stojí jídelna a arma také. Po pravé straně od brány, nevím co to bylo za VÚ asi spojaři také, s buzeráku a našeho gorodku je Hanácké náměstí je to hezké.

6186

Byl jsem tam na stáži v rámci studií ve VVUOJ Vyškov, co tankový technik v roce 1961, v období "Berlínské krise". Tehdy jsme měli jít na frontu a poručíky být jmenováni až tam. V těhto kasárnách, i v "Rybálkách", kde bylo velitelství pluku - byl rozmístěn 33tý tankový pluk, který byl vyzbrojen již tehdy stařičkými T - 34, které byly ovšem vzorně udržovány a až na některé maličkosti - sloužily velmi dobře. Velitelem pluku byl pplk. Klouda a jeho zástupcem- pověstný "buserant" - kpt. Sobek. Pluk byl v rámci 13. střelecké divise, která měla velitelství také v krásné Kroměříži a velel jí tehdy plk. Čepický, velmi hodný a dobrý člověk a velitel, kterého jsem znal ještě z dětských mých let, když jsme bydleli v Olomouci, kde můj otec "stavěl" 14tou mechanizovanou divisi z bývalé 4té střelecké. V Kroměříži se nám velice líbilo, město hezké, památné- tedy jsme vše řádně "prolezli a zvěděli),hospody také a v dostatečném množství i v okolí (Podivice atd.), dívek fešných mnoho (inu - moje milé Hanačky), nadřízení se nám vskutku věnovali a pomáhali nám, neb jsme tehdy co devatenáctiletí "kadeti" byli plni iniciativy, elánu a vědomostí z konstrukce a provozu, oprav a tak spokojenost byla oboustranná a každý z nás obdržel za tuto službu mnoho odměn, jak v průběhu oné "stáže"-. trvala od září do 8. prosince 1961-tak i po jejím skončení to jest ukončení bojové pohotovosti celé armády, kdy jsme všichni obdrželi pochvalný list a povýšení za účinnou pomoc útvaru v době bojové pohotovosti prvního stupně. Klaním se mým milým Kroměřížským, že ten krásný objekt a prostor zachovali a učinili jej krásnějším, než i býval. Nechť všechna kasárna na celém světě mají takový konec , neb musí konečně již dojít ku všesvětovému odzbrojení a konci současného štvaní a válečným hrozbám, hlavně ze strany štváčů v USA!!!

Zdravím, narazil jsem na tyto stránky a chci trošinku přispět k informacím. Konkrétně k VÚ Kroměříž - Žižkova kasárna. Také tam sídlil VÚ 6186 - spojovacího vojska a to minimálně v roce 1993, kdy jsem tam sloužil. Náš barák je na fotce č. 2 a 4. Tam jsem strávil téměř celý rok. Byl tam přijímač pro spojaře spojený s jejich výukou a přípravou na službu na jiných útvarech. V Kroměříži jsme měli velitele roty kpt. Dobšáka, ostatní jména si nepamatuji. Sám jsem byl by PŠ ve Strašicích u spojařů a o těch tam není také ani zmínka. Na číslo útvaru si už nepamatuji. Ze Strašic si pamatuji jen jedno jméno a to velitele kuchyně, nějaký podplukovník Ožana, tedy, jestli si to pamatuji správně. Zásadně chodil do záklaďácké kuchyně na obědy. Chodil nečekaně, kdy měl zrovna čas a když mu nechutnalo, tak zavíral kuchaře do basy.
Mirda

Zdravím. V kasárnách byla v roce 1973 škola pro zdravotní instruktory a parašutisty a nacházela se v objektu i posádková hudba. Nejvíc lákavá byla hospoda u Myslivečka přes ulici. Dobré vzpomínky.

Mirku, ta hospoda se v roce 1961, kdy se pluk 33tý tankový, který tam sídlil jmenovala "U tetřeva"´, ale říkali jsme jí "u Myslivečka". Tak se ten náš název ujal, jako "vox populi - vox dei". Ale nejraději jsme chodili "na Sladovny", kde se tančilo fet a byly tam krásné děvy a pak "na kulébr" do hotelu "oskol", kde bylo prima prostředí a dobré pivko, nebo "pod lauby" na náměstí a také do "Avionu", kde byly i děvy poněkud starší, ale "rádodajné". Bylo to v čase berlínské krise, v období, kdy lid český si dokonce vážil, jako v jednom z mála období existence ČSR své armády, neb byla pohotovost č. 1 a schylovalo se k válce...

U pistolníka