Vojensko.cz

JH opět děkuji za vyčerpávající vysvětlení a poskytnutí uceleného obrazu o zbrani. JardaM mám pravdu v tom, že PLdvK vz.53/59 bylo dvojče, tedy dvě hlavně. Ve výzbroji ČSLA se čtyřčata ani nevyskytovala s výjimkou 50.let, kdy dosluhovala kořistní německá čtyřčata FlaK 38 ráže 2O mm. V ostatních armádách v Evropě i ve světě však byla čtyřčata velmi rozšířenou zbraní. Oblíbenou zbraní této kategorie byl sovětský čtyřhlavňový kanon AZP-23 Armur, ráže 23 mm s kadencí 3400-4000 ran za minutu. Velice oblíbená samohybná verze na pásovém podvozku lehkého tanku T 76 ,uváděná pod označením ZSU-23-4 Šilka byl asi nejrozšířenější protiletadlovou zbraní vůbec; byla též vybavena výkonným střeleckým radarem . Šilka bývala a stále bývá často zařazována též do sestav útočící pěchoty, protože dokáže během několika minut rozstřílet každý objekt. V těchto případech však je nevýhodou lehké pancéřování, ovšem její palba je skutečně zničující. Vyráběla se od I. poloviny 60. let a v řadě armád je ve výzbroji do současné doby. Je zajímavé, že ve výzbroji ČSLA nikdy nebyla. Dalším známým "čtyřčetem" je BOFORS 40/56 M2, ráže 40 a 56 mm, zkonstruovaný před II. světovou válkou ve Švédsku. Byl vyráběn hlavně v USA během války a byly součástí protiletadlové obrany většiny amerických letadlových a bitevních lodí. Zajímavostí bylo, že hlavně byly umístěny na lafetě vždy ve dvou párech vedle sebe, přičemž jeden pár byl ráže 40 mm a druhý pár ráže 56 mm.