Objekty ČSLA
« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (345)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (M.Provazník) z celkových 11
Autor: M.Provazník | Pořízeno: 2017, 2018 | Foto: 11 fotek
Jak tak pročítám příspěvky, tak za ta léta co PŠ fungovala to bylo asi pořád to samé. Šikanou a buzerací zůstane tenhle útvar proslulý už asi navždycky. I my jsme celý první měsíc, jestli mě paměť slouží, tak každý čtvrtek běhali zrychleným přesunem cvičit na tankodrom. Jak se pak začalo s ježděním, už nás vozili Karosou. Nevím kolik to bylo kiláků - 8 - 10? Ráno tam, celý den tam blbnout a k večeru to samé zpět. Matně si tak vzpomínám na výuku na bampsech, kdy jsme se museli vždy při přesunu z baráku do baráku přezouvat (na čas). Vyjít z bampsu, nazout kanady, ujít několik metrů, zout kanady a do druhé budovy, takhle třeba třikrát za dopoledne, když někdo nestihl časový limit na zutí/obutí tak všichni znova. Blázinec. Sprchy pro mladé jednou týdně, kdo měl štěstí měl i teplou vodu. Mimochodem, sprchy připomínaly spíš plynovou komoru, než hygienické zařízení. Jinak hygiena ve studené u žlabu na rotě, věčně ucpané a nefunkční hajzly. Za celý půlrok žádná televize, o vánocích u starých, ti měli svoji tak na video za peníze. Rozcvičky - dřepování a klikování na doby, v zimě při minus 20 klikování na buzeráku bez rukavic taky skvělá záležitost. Po PŠce jsem šel do Stříbra a byl jsem jak v jiříkově vidění. Sprcha / teplá voda každý den, televize na každé rotě, jídlo na talíři a ne z ešusu, na cimře ústřední topení, ubytování tak po desíti a ne po 30 - 40 jako v Kežmaroku. Jednu výhodu to všechno ale mělo. Dnes máme alespoň na co vzpomínat.
Kasárna VÚ 1038 - Kežmarok
VÚ 1038 - Kežmarok - 60. Tankový pluk československo-sovětského přátelství.
Sloučením pěšího pluku 30 a pěšího praporu 44 (motorizovaného) vznikl nový pěší pluk 36. Velitelství pluku se společně s II., III. pěším praporem a náhradním praporem nacházely v posádce Mladá Boleslav, zatímco I. pěší prapor byl dislokován v posádce Česká Lípa. Pluk byl podřízen 14. pěší divizi, jejíž velitelství se přesunulo do Mladé Boleslavi. Na základě rozhodnutí prezidenta republiky útvar dne 3.3.1948 obdržel pojmenování ?Kijevský". V říjnu 1949 byl pluk rámcován, přičemž se přestěhoval do Žamberka (divizní velitelství do Hradce Králové) a následně v prosinci 1950 do Šumperka (divizní velitelství do Olomouce). K 1.5.1951 došlo k reorganizaci stávajícího 36. pěšího pluku na 36. mechanizovaný pluk Kijevský, což souviselo s reorganizací 14. pěší divize na mechanizovaný svazek. Opětná změna otevřeného názvu útvaru proběhla v roce 1955, když se jeho pojmenování k 9. květnu změnilo na 61. mechanizovaný pluk (bez čestného či historického názvu). Následovala reorganizace na motostřelecký pluk, uskutečněná k 1.10.1958, což bylo provedeno v rámci reorganizace svazku na motostřeleckou divizi. Při této příležitosti útvar převzal číslo a název po 60. střeleckém pluku z Brna jako 60. motostřelecký pluk ?Československo?sovětského přátelství". V roce 1962 se útvar při přeměně divize na tankový svazek k 1. září znovu reorganizoval, tentokrát na 60. tankový pluk ?Československo?sovětského přátelství". S přihlédnutím k předpokládanému zrušení olomoucké 14. tankové divize, plánovanému na roku 1966, byl pluk v předstihu k 1.9.1965 předán do složení 13. tankové divize s velitelstvím v Mladé. V říjnu 1968 se vzhledem k redislokaci uvedeného svazku na Slovensko uskutečnilo přemístění pluku do Kežmarku a předání do podřízenosti velitelství prešovské 14. tankové divize. Od 1.1.1993 se útvar stal součástí ASR.Ve velení 60. tankového pluku a jeho předchůdců se postupně vystřídali: nezjištěno (1947 až 1951), plk. Stanislav Řehoř (1951), mjr. Ladislav Gelnický (1951 až 1952), mjr. Vladimír Ječný (1952 až 1953), pplk. Zdeněk Sedláček (1953 až 1958), pplk. Josef Novák (1958 až 1961), mjr. Jan Galuska (1961 až 1964), nezjištěno (1964 až 1965), pplk. Josef Velecký (1965 až 1970), pplk. Ing. Tomáš Mjartan (1970 až 1972), pplk. Ing. Jozef Dunčko (1972 až 1974), pplk. Ing. Jan Baše (1974 až 1977), pplk. Ing. František Mejzlík (1977 až 1982), pplk. Ing. Pavol Bednár (1982 až 1985), pplk. Ing.František Slamený (1985 až 1990) a nezjištěno (od roku 1990).
Archivní fond 60. tankového pluku pocházející z doby jeho dislokace na území současné České republiky, tj. do roku 1968, je uložen ve Vojenském ústředním archivu v Praze (Sokolovská 136, 186 00). Písemnosti vzniklé od umístění útvaru na teritoriu současné Slovenské republiky se nacházejí ve Vojenském archivu v Trnavě (Univerzitní nám. 1, 918 00).
(zdroj: vojenstvi.cz)