Vojensko.cz

Ahoj kolegové. Sloužil jsem na chovné stanici 1972 - 1974 a Hasana ( jinak prý psa ze soukromé chov. stanice mého velitele pana Zvolánka , jak se mezi námi šuškalo) si samozřejmě dobře pamatuji . Typickej vlkošedej rváč s roztrženým uchem a jizvama všude po těle . Jiného psa , který absolutně neuznával jakéhokoli psovoda (včetně mne) jsem od těch dob neviděl . Vše co měl zvládal ale perfektně a ten kdo ho takhle vycvičil zaslouží obdiv . Bohužel ale sundat mu košík bylo o zdraví ,či život . P.Zvolánek s ním kryl na CHS feny za účelem posílení "ostrosti" u potomstva a co jsem stihl vidět , tak s úspěchem ... Říkalo se , že sedm psovodů před příchodem na CHS stačil nějak "poznamenat" . Poslednímu , jak píšeš, ukousnul ucho a ten , jako jediný , měl od velitele brigády povolení nosit dlouhé vlasy ... Jiný psovod z roty ho prý při napadení postřelil do nohy a od té doby stačilo Hasanovi dát povel "Dej pac" a ten dotyčný měl o jeho přítomnost na svém těle "postaráno" - rány košíkem od tohoto silného psa nechaly většinou stopy . Dnes se přiznám , že jsme tento "vtípek" občas použili u mladých hned první den po nástupu na CHS - jistě si dodnes vzpomenou. Já sám jsem se s ním utkal ve službě , kdy Hasan (samozřejmě v košíku) dělal revír "na volno" (ten zákaz držet ho na stopovačce k nám nedošel :o) ) a přitom "objevil" narušitele - mne . Na lesní cestě jsme se řezali a dost dlouhou dobu jsem jeho útoky musel odrážet sklopkou než byl totálně vysílen (já konec konců taky) . Přitom mne napadalo jestli tu sklopku nepoužít dle jejího původního určení . Nechtělo se mi ale platit tenhle mizernej erár . Prostě pes magor , i když schopnej . Do civilu jsem odcházel na podzim 1974 a to ještě žil ...