Vojensko.cz

Ještě taková douška. Tuším, že to bylo 24.8.68. Šel jsem z autoparku na zámek a vidím jak tam dav lomcuje s ruským gazem 69, ve kterém seděl ruský starší seržant (četař). Měl tam zalafetovaný kulomet ráže 7.62 mm. Ale hošík měl asi rozkaz raději položit život, nebo také vyprovokovat střet tím, že se stane obětí. Jeho páni mezitím na velitelství brigády dojednávali dodávky vody. Proč ho nechali před kasárnami???.
Kdyby ten rozlícený dav ten gaz převrátil z toho asi 3 metrového pešunku, nevím co by následovalo. Ten gvardějec se prostě jenom rozplakal, kulomet nekulomet, položil hlavu na volant a stále opakoval: "Éto nevazmožno..."
Nevím jak se mně podařilo ten shluk lidí překřičet. Vždycky mně vytýkali, že mám slabou povelovou techniku. Snad to bylo poznáním předzvěsti něčeho nelidského; zařval jsem: "Lidi, neblázněte! Copak tenhle voják může za Brežněva!?" Vletěl jsem na "dévéťárnu" a řval na DVT: Koukej otevřít tu bránu a pustit toho gaza dovnitř!" No, ti lidé ještě na tu bránu chvíli bušili...
A co myslíte? Že když mě později vyhazovali od PS m.j. za protisovětské postoje, že mi toto připsali k dobru? Kdeže! Na to nikdo nevzpoměl. Za to jiný důstojník - kabrňák, který mával v nedaleké hospodě škorpionem jako "déveťák", ožratý ako to prasca, že ty ruský k***y postřílí a my jsme ho s dalšími důstojníky pacifikovali a jeho zbraň zajistili do trezoru, potom seděl v prověrkové komisi, která mě vylučovala z KSČ. A když jsem se ho zeptal, kde bere morální právo mě soudit, zavrtěl se na židli, sklopil zrak a najednou na mě vystřelil: "To víš Pavle, byla to složitá doba. Všichni jsme byli pomýlení. Ale já na rozdíl od tebe, jsem si to včas uvědomil!" Tečka. Já skončil u svého původního povolání horníka pro hlubinné dobývání uhlí, později uranu a on jako doktor práva obojího.
I takto se kalila ocel v době husákovské normalizace...