Vojensko.cz

Na této mapě Topo S-1952 tištěné v roce 1954 je vidět jak Březnickou hájenku, tak o kousek vedle stojící rotu Slatě. Pokud ale podíváme jižněji do údolí, vidíme napravo u kóty 1165,4 malý čtvereček s nápisem rozv. - rozvaliny, což bude pravděpodobně pozůstatek po této Luzenské rotě
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_3__M-33-111-B-b

Stála kousek víc vpravo (od čtverce rozv.). Dnes už to vím skoro jistě. Ten červený čtverec tady na mapě to v podstatě vystihuje (+/- nějaký metr). Myslím, že po rotě v Luzenském údolí moc pozůstatků - rozvalin nezbylo. S největší pravděpodobností zde stál jeden montovaný barák, ten byl v první polovině 1951 rozebrán a znovu někde postaven, pravděpodobně u 19. rPS Slatě. V ABS jsem dohledal, že konci roku 1951 měla 19. rPS Slatě sídlící mezi 18. rPS Roklan a 20. Březník krycí číslo, jenž ji jednoznačně přiřazovalo poslední místo v sestavě rot sušické brigády, tedy 20. rota. Krycí čísla byla přidělována na přelomu let 1950/51, to znamená snad jediné možné, že z Luzenského údolí se dosavadní 20. rota rota přestěhovala na Slatě, nově jako 19. rota sestavya z provizoria Březník myslivna se stala regulérní (20.) rota. Obě dotčené roty si ponechaly svoje krycí čísla (menší zmatky v písemnostech).

Zdravím Vašku.
Prosím tě, můžeš to nějak upřesnit? Myslím tu věc, že Slatě se stavěly, protože budova na Březníku byla ještě obydlená. Ono dle mých informací na Březníku byl hajný, ten byl ale ještě před tím vystěhován. Potom Březník sloužil jako záchytný bod a byla v něm ubytována (provizorně) právě 19. rota Šumná/Slatě, protože ta jako jedna ze dvou rot 4. praporu nepostavila ubikace.

Rota byla nejdříve, podle prvotních plánů označována jako Kóta 1162 (1175)- prostor na Luzném potoce, později Luzný, nebo Lužný potok. Značka na mapě je pouze orientační, i když souhlasí s polohou roty na starší opermapě. Rota byla umístěna cca. 1700 metrů jižně od Březníku, takže by to mohlo sedět. Místo by mělo jít dohledat pravděpodobně i dnes, podle některých informací, které mám k dispozici, ale protože do údolí je vstup zakázán, nemá cenu to v tuhle chvíli řešit. Víme jistě, že rota přešla na novou sestavu 27. 12. 1950 a o den později započali vojáci z tohoto místa ostrahu hranic (plánovaně od 8 hod.). Přechod na novou sestavu zajišťovala (stará sestava) četa z Modravy, zajištění probíhalo vždy o dvě hodiny déle (u celé brigády). Rota byla postavena na kůlech (bez základů) - doposud nevíme, zda šlo o jeden, nebo dva UBA. Při první oblevě se začalo (začala?) stavení bortit. Vzhledem k tomu, že na Luzném Němci, nebo Američani postavili pozorovatelnu, ze které denně (leden 1951) sledovali příjezdovou cestu k rotě bylo rozhodnuto rotu přesunout jinam. V roce 1952 už byla rota přestěhována, takže k redislokaci muselo dojít v roce 1951, vzhledem k bortícím se UBA pravděpodobně z jara, hned jakmile to klimatické podmínky dovolily. V roce 1952 (možná už ke konci 1951) došlo k překopání cesty k Modrému sloupu a byl zde zbudován dvojitý protitankový příkop s betonovými PT jehlany (ženijní zabezpečení cest u bPS). Sousední rotou byla 19) Šumná, na druhé straně styk s 5. brigádou.

Pardon, 19. rota Šumná, umístěna Březník - myslivna.

Zdravím Ťa Michale.
Pred nejakým rokom sme spolu komunikovali o rote "SLATE"na ktorej som ja Slúžil v roku 1958-60. Už dávnejšie som počul , že naša rota stala v Luzenskom udoli a že na jaro v roku 1951 ju museli zbúrať, lebo sa začala, preto že namala základu stala na koloch sama Búrať. V kronike našej rota ktorú mám je prvý datum spomínaný duben 1951. Ale neexistuje nijaká zmienka o tom, aby pred tím stála v Luzenskom údolí. Pri oboznamovaní nás z históriou našej roty "Slate"nikdy nikto nespomenul, že rota pred tým bola postavená niekde inde. Ani slovo o tom nik nepovedal. Mám kontakt zo siedmimi kamarátmi ktorí so mnou slúžili nikto o tom nič nevie ani nepočul.Pritom náš politrúk por. Vrabec na rote "Slate slúžil ako zakladak asi v roku 1953-4.Žeby nám o tom nik nepovedal? Je nereálne, a proti zdravému rozumu, aby ta rota stala v Luzenskom údoli, keď v blízkosti stala rota "BŘEZNIK"a to bol jej úsek stráženia. Pošlem Ti fotku pravdepodobne tej roty o ktorej hovorime. Zdá sa, že ten kto ju nakreslil bolo to z miesta okolo BŘEZNIKU. Škoda, že nemáme kroniku roty BŘEZNIK. VRAJ ju niekto ma,niekto z Modravy a do dnes ju neuverejnil. Aký sú to Ľudia, čo chce s tým robiť, vziať si to do hrobu, alebo vydražiť na dražbe? nech povie čo za to chce! To sú hyeny.Veľmi by to pomohlo objasniť túto situáciu a objasniť históriu.Mam také tušenie, že spominaná rota stala, ešte pred Rotou BŘEZNIk a rotou SLATE. To je môj pohľad na tento problem. Skúmaj ďalej, prajem Ti veľa úspechov a rád by som sa dožil objasnenia tejto situácie. Som rád Michale, že si sa ozval. Možná,že si na mňa ešte pamätáš. Všetko dobre praje Honza-Ján Šerfel.

Zdravím Tě Janko.
Jasně, že si vzpomínám. Jsem rád, že jsme zase v kontaktu. Vezmu to odzadu, od těch kronik. Rozčiluje to většinu, nejen Tebe. Všichni víme, že kroniky jsou a většinou i kdo je má, ale momentálně není hybné síly donutit dotčené, aby kroniky zveřejnily. Místy se s nimi vesele kšeftuje. Proto jsem rád, že se to tady na vojensku začíná postupně zveřejňovat, ku prospěchu všech. Do hrobu si to nikdo nevezme, jak jsi trefně napsal. O jednom dílu kroniky Březníku vím a možná se k němu dostanu, spolu s ještě jednou kronikou roty sušické brigády. Nechci předjímat, uvidíme. No a teď k té rotě. Nějaké materiály mám. Něco zveřejním tady, ve spolupráci s vojenskem, něco zatím uveřejnit nechci.
Takže: žádná rota Březník v blízkosti (20. rPS) na přelomu let 50/51 nestála. Na Březníku, myšleno březnickou myslivnu žádná rota původně být neměla. Z jednoho prostého důvodu. Bylo to daleko ke hranicím. Plánovači PS chtěli roty nejdál. cca 1 km od SH. V myslivně byli ubytováni provizorně vojáci z 19. rPS Šumná. Ta měla být původně umístěna na úpatí stejnojmenného vrchu, ale byla to jedna z několika rot 4. prPS, která z nějakého důvodu (pravděpodobně ty tisíckrát omýlané klimatické podmínky) nestihla ubikace vystavět. Vzhledem k nadmořské výšce a absenci příjezdových cest je to pravděpodobné. Proto byla provizorně ubytována na Březníku - myslivně. Březník byl určen jako jeden z tzv. záchytných bodů při přechodu ze staré na novou sestavu.Doposud neznáme přesně celý mechanismus, ale z toho co víme je nanejvýš pravděpodobné, že dosavadní 19. rota Šumná zůstala z jara 1951 na Březníku, nově jako 20. rPS Březník a dosavadní 20. rPS Luzný potok byla přemístěna, nově jako 19. rPS Slatě. Jinak Březník byl na přelomu let 50/51 v úseku 19. roty, nikoliv 20. U březnické myslivny byl vystavěn ještě UBA barák, ten měl stát snad nad myslivnou. U 4. praporu se v průběhu roku 1951 tím pádem změnily také úseky jednotlivých rot.

Jen se ještě doplním. V úvahu by mohla přicházet i ta varianta, že z Březníku odešli pohraničníci na Slatě a na Březník přišli vojáci z Luzenského údolí. Tahle verze je ale o dost méně pravděpodobná. Mimochodem na té novější mapě je rota Slatě ještě patrná. Rota v Luz. údolí byla vystavěna ke konci roku 1950, to víme jistě. Není tedy možné, že by tu stála dřív, ještě před Březníkem, nebo Šumnou, jak se domníváš. Původně zde bylo plánováno nechat zbudovat zemljanky, nebo sruby a v těch vojáky nechat přes zimu. Nakonec vyhrály montované domy typu UBA (nebo KAD), kdosi rozumný usoudil, že ubytování v zemljankách by bylo pouze důvodem k mnoha zběhnutím.

Dík všem, kdo o téhle rotě něco zjištují.Jediné co vím,že budovy byly dvě.Tuto rotu pomáhal stavět spisovatel Rudolf Kalčík.Rota měla životnost opravdu krátkou něco přes jeden rok a byla bezejména. Mezitím se stavěla rota Slatě -Šumná protože budova na Březníku byla ještě obydlena , teprve se doplánovával způsob OSH.Velkou roli pak sehrálo trasování EDZ Jentak pro zajímavost,cesta z německa k Modrému sloupu na SH se před obsazením čech rozšířila a zpevnila .Její název byl WEHRMACHT STRASSE