Vojensko.cz

Tak jsem se právě vrátil z "vychlástky", kterou jsem si na velikonoční pondělí sám udělil. A celou tu dobu, co jsem rozjímal nad 11 pardálem, jsem přemýšlel o té péesácké hymně, Na starý Mohelně.
Je fakt, že doznávala mnoho variant podle příslušnosti k té, či oné rotě a je i pravdou, že se z ní stávala hospodská odhovačka, kterou, jak to zde někdo uvádí, zpívají lidé, kteří ani nevědí, kde Mohelno leží. To však nikomu nemějme za zlé - naopak! Vypovídá to o tom, že "Mohelna" zlidověla a stala se evergrünem-věčně zelenou písní. A tím se ne každá písnička může pochlubit, přestože v tomto případě se parodie stala slavnější než původní originál.
Ale právě proto, že jsem ji slyšel v mnoha variantách, kdy se mně někdy, jak se říká, otevírala kudla v kapse, chci zde podat její původní text pro její rehabilitaci:
1. Na starý Mohelně, na státní hranici, je parta mazáků, své vlasti sloužící.
2. Když jsem tam sloužíval, samopal nosíval, za jasných večerů, na milou vzpomínal.
3. Na milou vzpomenu, cenťáček ustřihnu. Každý den v šestnáct hodin, cenťáček zahodím.
4. Vy naši bažanti, kteří tu zůstanete, až vám tu bude smutno, tak si zazpívejte:
5. Mazáci tady byli, lesa se nebáli. A když to měli za pár, na civil čekali.
Ty repetice neuvádím, ty každý zná. Ale píseň
- hymnu znevažující jsou různé pozdější přídomky typu: ...přistavte nám tisíc gázů... ( v době vzniku písně na rotách kromě koní a psů byl nanejvýš pérák 250 a na praporu bojový tudor). Nebo: ...a když to měli za pár, průsery dělali..., anebo ...ten
kdo to podepsal, ten velice chybil, doma mu na věšáku visí zlatej civil...
Tyto přídomky zajisté vznikaly dle počtu vypitých moků a dle naturelu "skladatelů". Moc se přimlovám za to, aby naše hymna - "Mohelna" zůstala čistá a původní!!! Děkuje Pavel.