Vojensko.cz

Skoro péesácká hymna s výše uvedeným názvem učinila z této pohraniční roty, ať již byla včleněna do sestavy 5., či 12.bps, hraničářskou legendu. Pro úplnost uvádím, že rota se vůbec nikdy nenazývala Stará Mohelna, ale jenom prostě Mohelno, stávající na katastru zaniklé obce Neu Mügl a obec Alt (tedy staré) Mügl přežívá dodnes u německých sousedů.
Díky úsilí především prap.v zál.LádiZahradníčka, posledního staršiny na této pohraniční rotě, který včas každý rok rozesílá "povolávací rozkazy", se i letos uskutečnilo setkání bývalých Mohelňáků. Vlastně ještě do dneška trvá pro ty, kteří odolali větru, dešti... A to jsou v podstatě všichni, kteří z nějakých důvodů nemuseli odjet dříve. Protože, co je to pro péesáka za překážku nějaký déšť nebo vítr, že?
I když letos bylo účastníků o poznání méně než vloni, přesto nálada byla skvělá. Stále je o čem si povídat, na co vzpomínat, prohlížet staré fotky a vyprávět svým někdejším velitelům, jak je tehdy oje*****i. A oni dnes, již s úsměvem kontrují, že to stejně věděli.
Já, ač ne křtěný Mohelňák, ale soused z Dyleně jsem se opět zúčastnil. Konečně, vždyť jako pohraniční policisté z OPP Slatina jsme tu Dyleň i Mohelno měli v úseku. Tak tam snad trochu také patřím a pozvání si moc vážím. Bohužel jsem se nemohl dlouho zdržet. Moje drahá polovička mně totiž nesvěřila volant a jaksi nezvládla jízdu po rozbité cestě podél bývalé SIS a podařilo se ji urvat výfuk a hnout s převodovkou. Takže původní domluva, že pro mě dojede vzala za své a raději jsme odejeli společně. Ale ani tato nemilá příhoda nám nezkalila krásné, přeháňkové odpoledne.
A ještě jedno krásné setkání se na Mohelnu konalo. Láďa totiž přivezl z Plané i jedenaosmdesátiletou bábinku Bohunku Švarcbekovou, na kterou jistě jenom v dobrém vzpomínají chlapci,kteří prošli Zadním Chodovem. Léta letoucí tam měla na starosti prádlo a její manžel tam sloužil jako kapitán. Krásně jsme si spolu zazpívali hraničářské písně a popovídali.
Věřím, že sem kluci hodí i fotky. Tak a