Objekty PS

« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (67)

(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (M.Provazník) z celkových 6

Foto 1
Foto 1 Foto 2 Foto 3 Foto 4 Foto 5 Foto 6

Autor: M.Provazník | Pořízeno: 2017 | Foto: 6 fotek



Reakce na komentář...
Re: co Čech to muzikant
Lumír z Ostravy | email | 22.2.2018 11:39 | id 126617
Zdravím pamětníky z PS-VS z let 1958-60, kteří prožili perný kurz dálnopisců a pak měli tu sílu pokračovat v tamní PŠ.
Vedle "Šmidlibojs" vzpomínám málo známé aktivity bažantů i mazáků, kdy ve volném čase, navíc s požehnáním velitelů mohli prchnout z kasáren mezi civilisty. Navíc, když se tam vyskytovala krásná děvčata z Litoměřicka. Hned první nabídku velitelů jsme mnozí využili a nechali se zapsat do tanečních v Armádní budově naproti naše školy. První hodinu jsme všichni nestihli být v polobotkách, z čehož děvčata měly hrůzu, ale rychle jsme to napravili. Tanečnice byly sesbírané snad ze všech škol z okolí. Byly to krásné chvíle, my bažanti stydliví a naše tanečnice ještě víc. Takže moc vzpomínek z tohoto období mi nezůstalo. Ale pamatuji, že na tak zvané "šlus" koloně byly přítomné mnohé maminky tanečnic a se zalíbením pozorovaly nás statné kluky, který by eventuálně byl vhodný pro její dceru, ale hlavně na robotu v zahradě nebo v poli. Po tomto úspěchu opět některý aktivní velitel navázal družbu naše školy s vedlejší školou Zemědělské mládeže, která je dodnes v pěkné vile nahoře pod sadem Boženy Němcové, tehdy snad Rudé armády.
Byli jsme již pokročilejší, protože skončil kurz a pokračovalo jen "tvrdé jádro" čety dálnopisců PS-VS. A tam už šlo opravdu o "život". První zamilovaní byli naši mazáci, tedy velitelé družstev, kteří opravdu ztratili hlavu a již se nikdy nevrátili ke svým maminkám, protože trvale zapustili kořeny v Litoměřicích a Křešicích. No a pak svými čerstvými geny obohatili tamní populaci. Družba se rozrostla o další aktivity, jako JUDO kurz, smíšený pěvecký a taneční soubor, což mělo velký ohlas.To byl signál i pro ostatní mužstvo k dalšímu ještě těsnějšímu soužití. Dodnes vzpomínáme naších velitelů - četařů: Mirka Mastného z Prahy, zůstal v Litoměřicích, Jirku Mladého z Žatce, zůstal v Křešicích. Jedině Josef Václavík z Krnova včas ucuk a vrátil se domů. Ale měl na malé, protože ještě dlouho na něj vzpomínala slečna Václava Malá ze Mšeného


Reagujete na komentář
plus okno minus
... lze napsat ještěznaků
Ochrana proti spamu. Napište číslo stodvacet:


   


  • hvězdičkou * jsou označena povinná pole
  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nebudou použity
  • WWW adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky

Poddůstojnická škola PS a VS technická - Litoměřice

Okres: Litoměřice

GPS: 50°32'11.134"N, 14°7'55.452"E

Najít na mapě

PŠ Litoměřice PS (PVS) VÚ 9210

Poddůstojnická škola Pohraniční a Vnitřní stráže technická v Litoměřicích vznikla v červenci 1952 jako Poddůstojnická škola PS (později PVS) spojovací. V roce 1957 došlo ke sloučení dosavadní PŠ spojovací (Litoměřice) s PŠ ženijní (pravděpodobně při VUPS) do jednoho celku - Poddůstojnická škola technická PVS, se sídlem v Litoměřicích (areál dosavadní PŠ spojovací), která pro potřeby PS a VS školila poddůstojníky, velitele družstev, spojaře a ženisty - pro PS třeba (ženisty) silnoproudaře.
Po celou dobu působnosti bylo sídlo "péešky" v ulici Na Valech, ohraničeno bočními ulicemi Sovova a Osvobození (současné názvy ulic) a po celou dobu existence, byla samostatným útvarem PS (PVS).
Škola zanikla (pravděpodobně) počátkem roku 1964, při velké reorganizaci, kdy byly všechny PŠ PS soustředěny k Plánské bPS - (spojaři Tisová) a některé zvláště ženijní odbornosti, se školily u zařízení ČSLA.

Dnes je budova využívána pro školské účely. Za zmínku stojí i to, že škola v době případných nepokojů (ostatně jako každý vnitrozemský útvar PS), měla dodat živou sílu pro potírání výtržností - např. pro Liberecko. Toto opatření bylo přijato počátkem roku 1954, krátce po nepokojích při a po měnové reformě.
(Michal Provazník)

 

A2018-01-11 14:41:24 TG503