Vojensko.cz

Nazdar chlapi, promiňte, že píši oběma najednou, ale je to pro mne jednodušší. Úplně přesně, to co píšete, mě hned napadlo. Riziko průšvihu maximální, stála-li hláska metr od cesty, to teda jo. Tak jak to popisujete, tomu věřím stoprocentně. My byli ve Všerubech v hospodě také hodně , i velitele PS jsme potkávali často, ale na nás byl úžasnej, svoje cepoval ale nám nikdy nic špatného, bezva chlap. Taky k nám občas někdo zašel, ale trmácet se kilometr do lesů, to nebylo pro nikoho zajímavé. Ale zase, když jel výmak, věděli jsme o něm, už když jeli lesem, cca 5 minut předem, někdy i déle. U nás se prakticky osazenstvo neměnilo,jen když šel někdo do civilu a přišli mladí. Rok přede mnou byla naše hláska nejlepší v hodnocení, já teda nevím, co se hodnotilo, ale pořád nás vyzdvihovali jako vzor. A za mě nás taky tlačili na prvenství, ale těsně před koncem toho období byl průser, spadli jsme na druhé místo. Nutno dodat, že průser byl v tom, že nás nechali na hlásce dlouho ve třech, a když jsme mleli z posledního, přijela kontrola snad až z Boleslavi a pěkně zje.... našeho velitele roty a pak systémem padajícího víte čeho jsme to odnesli my. Dostali nás na to, že jsme neměli zásoby jídla, hláskaři potvrdí, že ve třech lidech nemohl nikdo nikam, i pro jídlo jsme museli chodit načerno. V záznamu kontroly bylo uvedeno: pouze brambory, kilo cibule a dvě vejce. My fakt ten den víc neměli. Ještě extra jeden pozdrav pro Josefa, my už se trochu známe, ale děkuji i Janovi. Kluci, mějte se hezky. Tomáš