Vojensko.cz

aby jsme na hlásce picli samákem stihače, ten si ležel u hlásky, a nikdo by o tom nevěděl. Žejo. To už důstojnictvo Doubravy se válelo po stole a skutečně, nepřeháním, se upřímně řehtalo. Tož jsem i trochu přitvrdil, poněvadž upřímně řeknu, že jsem takovou reakci ale vůbec nečekal.
Pointa je ta, že přijel nějaký mjr. na hlásku se podívat (dopíši později). Pokračuji na rozborech. To je přeci blbost, a to sem řekl i tomu z kontrašů, co vola.l
Embéčko, civil u vrátek. Tak jsem namašíroval a ptám se, co si přeje. On se legitimoval. Tak si to prohlížím a vidím mjr. - KONTRAROZVĚDKA. A co by si přál. Zda by se mohl podívat na hlásku. Já proč né, pojdte dál. V meziřečí, než jsme dokráčeli do boudy, se zeptal. Slyšel jsem, že jste setřelili nějaké letadlo. Tak jsem mu to krátce popsal, on poslouchal, já s usměvem o jakou blbost šlo, a že na to ten kontráš skočil. On se podíval na mne a říká. Ten kotráš jsem já. A podal mi ruku. Já se neudržel a začal se smát. On ne. Dali jsem kafčo, pokecali.
Jen se zmínil, že jsem měl štěstí, že jsem to v začátku stopl - tu srandu se setřelem, on to sice předal dál, ale kdybych prý nepřiznal srandu, šlo by to ještě víš, prý až na velení Varšavský smlouvy.
On: Co jsi za to dostal? Já, nic, jen jsme se zasmáli na rozborech na rotě On: U nás minimálně 21. Kdyby jsi to neodvolal - PROKURÁTOR A SEDĚT. Přátelsky jsme se rozloučili, byl o něco mladší než muj táta,sem hádal. Dobře jsme si pokecali. Občas zavolal, jak se mám a co nového. I přijel se znovu podívat. Pozval jsem jej i na třešně, které jsme mu natrhali. Opět delší doba povídaní o všem. Bylo to pro nás příjemné a změna.
Čas letěl a civil tu je. Je k večeru, já zítra jedu na rotu a CIVIL. Telefonista - máš na drátě kontarozvědku. On. Popřál mi vše nejlepší do civilu v delším rohovoru. Já dojat a potěšilo mne to. Ráno hurá směr CIVIL!

Jo, jo, zažilo se na vojně leccos. Šoupněte někdo také něco, ať povzpomínáme a POBAVÍME SE.