Různé

« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (12)

(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
3 foto (J.Šuran I.) z celkových 3

Foto 3
... dolná polovica lista.
Foto 1 Foto 2 Foto 3

Autor: J.Šuran I. | Pořízeno: | Foto: 3 fotky



Vaše komentáře...
Přidat nový komentář...
sobaš
jano | email | 5.8.2012 15:23 | id 48552 | nahlásit
Nazdar Peter
To je žiadosť o sobaš tvojho otca
ja som pisal v inej dobe tiež,ako další ostatný.o nič nešlo,ale je to za nami spomienky ostanu,
 
Re: sobaš
jano | email | 2.1.2013 23:03 | id 54466 | nahlásit
Nazdar spolubojovník!
Taku istu srandu som vypisoval minimálne 3-mesiace pred predpokladaným dňom svadby.previerky spravodajcami,VKR a ine kontra zložky,moja nevesta prešla lustráciou,jej otec bol funkcionarom MV a KSS,ta problem nebol,ale mojmu spolubojovnikovi nevesta neprešla lustrakom,tak daval uniformu do skrine.....
čau Peter z 1.Práporu
pozdravuje Jano
Žádost o povolení sňatku
Jan | 23.6.2012 22:16 | id 47047 | nahlásit
Možná, že to již dneska moc lidí neví, ale tenhle Tenhle "vynález" převzalo v modifikované podobě tehdejší MV od prvorepublikové policie a četnictva, kdy každý mladý policista, nebo příslušník četnictva, pokud se chtěl oženit, musel sepsat žádost. Nevěsta byla samozřejmě prověřována, zda odpovídá z morálního hlediska a zda bude svého manžela dostatečně reprezentovat s ohledem na jeho zaměstnání a společenské postavení. Mimo jiné také bylo její povinností doložit, že není žádný holý zadek a že disponuje patřičným věnem ve výši minimálně 20 000 Kč (vyjádřeno v penězích, cennostech a v hodnotě jiného majetku) Na tehdejší dobu šlo sice o značnou částku, nicméně mělo to svou určitou logiku, zejména z hlediska prevence proti korupci.
Tyhle žádosti pak byly u MV zrušeny, nicméně kádrování manželek přetrvalo až do roku 1989.
spoločná odpoveď
peťo š. | email | 23.6.2012 03:14 | id 47034 | nahlásit
Chlapci,odpoviem Vám všetkým spoločne (jan,pavel m.,pohraničník)!Tá doba bola krásna,a myslím,že vzťahy medzi našimi dvoma národmi boli,sú,aj budú vždy na nadštandardnej úrovni.Najmä medzi prostými ľudmi,ktorí živia nenažranú chásku vedenia oboch republík.V každom národe,tak ako v každej ľudskej komunite,sa nájde drviván väčšina normálnych ľudí,ale aj hŕstka d***lov,ktorí z nedostatku iných starostí a problémov vyvolávajú nevraživosti medzi ľuďmi.Veď sa pozrime na ten svet okolo seba!Strach,bezprávie,vláda peňazí,krivdy.........!Ale o tom som nechcel.Každý z nás má veľa priateľov na život a na smrť u toho druhého národa.Národnosť nezaručuje charakter a povahu!Takuto debatu som vyvolať nechcel!Ak sa stalo,sorry!(no nevyzeralo by blbo nad vstupnou bránou pohraničnej roty: NEPREJDÚ!?To NEPROJDOU tam tak nejako viac pasuje.tak isto ako mi nepasuje spisovne slovensky názov lezúň pre batoľa a úplný klinec je názov hovník pre pohovku.je to tak ,bratia česi,takéto stupidity máme na slovensku v spisovnej slovenčine!!!!!)Tak sa tešme z toho,že sa naďalej mame ako národy bratsky radi.Pre slovenčinára:vôbec sa na Teba nehnevám-ja som sa na tom rehotal,keď som Ti odpovedal.Ja som rád že máme tieto stránky a teším sa na každú kritiku mojich príspevkov!A vážim si aj negatívnu!Stále tvrdím:Niesom vševed!Ak má niekto záujem o debatu,ozvite sa mi na mail v záhlaví!S vlčákem na klopě!Peťo Šuran
Komunikace mezi vojáky
pohraničník | 22.6.2012 13:03 | id 47010 | nahlásit
A to bylo právě na té vzájemné komunikaci to nejhezčí.Ty zkomolené výrazy jak v češtině,nebo ve slovenštině.A ještě jak se do toho přimíchala maďarština a různá nářečí.Nepochopil jsem, když se bavili slovenští kluci mezi sebou a jeden řekl druhému "Vieš,tie oné".Ostatní diskutující pochopili oč se jedná,já dodnes ne.
 
Re: Komunikace mezi vojáky
Jan | 22.6.2012 15:03 | id 47013 | nahlásit
Úplně s Tebou souhlasím. Byla to v každém případě kouzelná řeč. Nicméně ta doba byla prospěšná pro oba národy i z mnoha dalších hledisek, protože mohlo docházet jednak ke kulturnímu mísení, např. bylo úplně normální, že v každé, i té nejzapadlejší hospůdce v Jižních Čechách, všichni (nejen vojáci) zpívali slovenské lidové písničky, a to se dneska již nevidí. Dnes tam jen všichni sedí, čumí , žvaní o politice a lemtají pivo. V druhé řadě to mělo i genetický, význam. Kluci ze Slovenska se v Čechách ženili a stejně tomu v opačném smyslu bylo i na Slovensku. Tyhle dva, byť malé národy, tedy tenkrát nemohly nikdy zdegenerovat.
SOBÁŠ
Slovenčinár | 21.6.2012 06:57 | id 46972 | nahlásit
Zdravím, nemalo tam byť ŽIADOSŤ O SOBÁŠ.
 
Re: SOBÁŠ
peťo š. | 21.6.2012 20:37 | id 46993 | nahlásit
Neviem,ktorý ste ročník,ale zrejme nemáte poňatie,aká bola komunikačná slovenčina v ozbrojených zložkách v rokoch cca 1950 až 1989,keď u polície,vojsk MV,armáde a podobne boli totálne pomiešané národy české i slovenské!Ak máte záujem slovenčinárčiť,navoľte prosím stránku jazykovedného ústavu SAV!Ďakujem!Peter Šuran
 
Re: Re: SOBÁŠ
Pavel M. | 22.6.2012 04:45 | id 47001 | nahlásit
Peťo, naprosto s Tebou souhlasím! Aj keď to nebol'o spisovne, ako aj teraz, přesto jsme se dokázali domluvit a rozumět si.
Mimochodem, já jsem se ženil až v r. 1968 ve funkci ZVP, co by křtený katolík, stejně jako moje nastávající, se kterou jsme dodnes, ale tehdy jsme se obávali sňatku v kostele, což moje maminka, která nevynechala ani jednu "májovou", nám do smrti neodpustila. A dorazil mě tehdy ZVP brigády, když mně řekl: "A čeho jsi se bál? Vždyť já jsem měl také svatbu v jednapadesátém v kostele a také se z toho nepo***li".
A žádost o sňatek - sobáš, jsem dávat nemusel. Jenom jsem to oznámil, ale to, že "vrkouni" pídili, tak to si piš!
Daleko horší to bylo v r. 1970, když manželka s kámoškou chtěli do Egypta. Že bychom mohli oba, tak o tom se nám mohlo jenom zdát, přestože v té době ta země byla plně ve svéře sovětského vlivu. Manželku týrali brigádní "vrkouni", dávali ji instrukce a po návratu ji t.zv. vytěžovali, kde s kým, kde, jak a proč? No, hnus!!! Příští rok si to chce dát k pětašedesátinám po Nilu. Zaplať Pánu Bohu a paní "Buchtové", že už u toho ti VKRci nebudou.
Ale taková byla doba. Tehdy byl Velkej brácha v Kremlu u Krasnoj ploščádi, dneska je v Bruselu a za Atlantikem. A obyčejnej Čecháček, či Slováček s tím zase pohnout nemohou...
Moc Tě pozdravuji a hlavně Tvého ocka, kterému přeji brzké uzdravení a "mnoga leta".
Péesák Pavel.
 
Re: Re: SOBÁŠ
Slovenčinár | 22.6.2012 07:30 | id 47002 | nahlásit
Zdravím,
som ročník 1952, u PS som vykonal dvojročnú ZVS v Čechách,samozrejme poznám ústnu - hovorovú komunikáciu vojakov - z povolania aj záklaďákov slúžiacich v českom prostredí. No v písomnej forme sa mi to zdalo nesprávne. Bol by som nerád, keby moja poznámka vyvolala nejaké pnutie, preto sa Vám za ňu úprimne ospravedlňujem. Nemyslel som to tak.
Ján
 
Re: Re: Re: SOBÁŠ
Jan | 22.6.2012 11:11 | id 47008 | nahlásit
Nejde o žádná pnutí. Já se osobně domnívám, že do roku 1989, hlavně díky ozbrojeným složkám , včetně PS, existovala určitá forma společného neoficiálního jazyka, která by se dala nazvat "českoslovenštinou", což v podmínkách existence společného státu, bylo podle mého názoru úplně normální a nehledal bych v tom žádnou záhadu.
Zdravím
 
Re: Re: SOBÁŠ
Ján | 22.6.2012 22:04 | id 47030 | nahlásit
To, že sa podávali takéto žiadosti som netušil.Iste by bola zaujímavá aj odpoveď Hlavnej správy PS. Neviete náhodou, či boli aj niektoré obdobné žiadostí so zápornou odpoveďou, t.j. zamietnuté? Ak áno, ako sa s tým vyrovnali žiadatelia?
Ján


Přidáváte nový komentář
plus okno minus
... lze napsat ještěznaků
Ochrana proti spamu. Napište číslo stodvacet:


   


  • hvězdičkou * jsou označena povinná pole
  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nebudou použity
  • WWW adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky

Žiadosť o sňatok - 50.-60. roky

Príslušník PS v prípade, že sa chcel oženiť, musel podať žiadosť o povolenie sobáša na kádrový odbor Hlavnej správy Pohraničnej stráže Praha. Ten dal následne pokyn spravodajskej službe PS o politické preverenie všetkých členov rodiny nastávajúcej manželky dôstojníka PS. Trvalo to asi 3 mesiace. Až potom, keď bola schválená žiadosť, mohol sa oženiť. Samozrejme nepripadala do úvahy rodina nábožensky založená a rodina z ktorej ktokoľvek emigroval do kapitalistickej cudziny, ženy z bývalých rodín súkromných podnikateľov, továrnikov, kulakov a politicky nespoľahlivých rodín. Po schválení musel otec zložiť zábezpeku 15 000 korún, že dokáže uživiť rodinu. Po čase mu bol tento obnos vrátený.

Peter Šuran
A2012-06-20 14:00:37 TG0