Vojensko.cz

Zdravím všechny kamarády pohraničníky, kteří sloužili na rotě Branka v letech 1965 - 1967.
Stává se během roku, že na člověka padne určitá nostalgie a začne se "hrabat " v minulosti a vzpomínat. A právě nyní nastává taková zvláštní doba, která se velmi hodí k nostalgickému vzpomínání, vzpomínání na Vánoce na vojně.Začínám si postupně vybavovat atmosféru vánočních dnů na rotě Branka. S úsměvem na tváři a s lehkým povzdechem, se promítají před očima určité zážitky, které se staly součástí mého vzpomínkového vojenského života. Některé okamžiky se opravdu nevytratí ze vzpomínek. Já vím,byla to tehdy jiná doba, uplynulo 50. let a není možné porovnávat vánoční svátky na "čáře" před padesáti lety a nyní.když Pohraniční stráž neexistuje. Dnes to někomu vykládat, by asi nemělo smysl. Odezvou našich vzpomínek by byl pouze úsměv na tváři na druhé straně.A přesto,nezapomenu na štědrovečetní večeři před odchodem na noční službu.Talíře, či mísy,na kterých bylo vyrovnané ovoce, chlebíčky, řízky. Myslím si, že nebylo tehdy ve všech rodinách tolik hojnosti jídla, které jsme měli možnost mít na rotě. Nebo se mýlím?
A když budu vzpomínat dál............to už záleží pouze na každém, jaký byl romantik a jak toto období dokázal prožívat, či jak se nechal "vtáhnout" do tohoto vánočního času. Bílé"maskáče"torna plná jídla na noční sváteční službu, něco na zahřátí. Vzpomínáte ?O tekutý alkoholický nápoj se přece starali psovodi. Ohromná výhoda. Nikdo si nedovolil, mimo psovoda, navštívit kotec se psem a udělat prohlídku psí boudy. A mohlo se vyrazit do služby. Ať mi nikdo netvrdí, že při hlasu půlnočních zvonů z nedaleké německé vesnice, si nevzpoměl na domov. Bylo to svým způsobem kousek romantiky. Myslím si , že většina bude se mnou souhlasit. A ráno rychle na rotu a hraničářské volno mohlo začít. Kdybych říkal, že jsem na Štědrý den nerad sloužil noční službu, tak bych lhal. Horší to ale měla hlídka, která šla na den.