Pozdrav
Josef Prachniar |
email |
1.7.2019 09:20 |
id 139013
Lidí, zdravím vás. Jsem taky absolventem českotěšínské přípravky a bruntálského UV MV v letech 1963 ? 66. Svět je malý a já jsem v zahraničí, v Čalově na Slovensku, narazil na Vaška Masného, svého bývalého spolužáka a spolubojovníka právě z tohoto období. Ten mi řekl o této webové stránce a já ji hned navštívil. Když jsem se začetl a prohlédl fotky, padla na mě nesmírná nostalgie. Hned jsem si vybavil některé zážitky a vzpomínky, samozřejmě jen ty dobré, hned se mi vybavily tváře některých z nás, tváře skutečných osobností jako např. Olda Heřmanský a jeho neskutečný sexuální apetit, Reček a jeho zoufalá tělesná zdatnost ale i nesmírný přehled o všem, Šereš a jeho nepřekonatelná výkonnost v běhu, Mynařík a Míša Malč a jejich kytary ?. Pamatujete, co složili a zpívali? Já si pamatuji myslím třetí sloku: ?Teď ve třetím ročníku OSH řídím, s rozhodnutím pro akci se tady mořím.? Ref.: Ó jé, jak se to udělá, vždyť Šumava na nás čeká.? Vzpomněl jsem si na poplachy a noční pochody a naše písničky při nich.
Nevím, co bych za to dal, kdyby se tato doba vrátila. Neměnil bych z toho skoro nic, snad jen nějaké maličkosti. Byly jsme produktem své doby, byli jsme plni síly a energie, elánu a chuti uplatnit se, dobýt svět a užít si života. Doba se ale měnila, byly časy klidné, ale i bouřlivé, taky normalizační a i my jsme se měnili. Někteří více, někteří méně, ale společně prožitá léta nám nikdo nevezme.
Přivítal bych, kdybychom se mohli ještě jednou, pokud možno v plné počtu, někde sejít. Někdo snad má možnost najít v archivu PS seznam našeho ročníku, někdo jiný možnost vyhledat v databázi obyvatel adresy nás žijících a zorganizovat sraz. Zavzpomínali bychom si, řekli si, jakými dědky jsme teď. Dědky ne ve smyslu člověka s potomky několika generací, ale dědky ve smyslu fyzickém a duševním, hekající, belhající se, zapomínající (trošku), ale stále žijící.
Přidám pár fotek ze srazu a budu popularizovat tuto stránku.
SNAD SE NĚKDO OZVE. Ahoj.