Jezvinec 1960-61
Venca |
21.2.2011 21:31 |
id 27317 |
nahlásit
Kdo sloužil na Jezvinci - stanoviště 184 - ozvěte se.
Re: Jezvinec 1960-61
Ahoj Vašku,o hlásce 184 slyším dnes poprvé. Já byl na 164 ve Všerubech, myslíš ten Jezvinec, na který jsme se celou vojnu dívali? Prosím, napiš více informací. Děkuji. Tomáš
Re: Re: Jezvinec 1960-61
Venca |
22.2.2011 09:52 |
id 27336 |
nahlásit
Ano myslím ten Jezvinec, na který jste se dívali. Za mých časů byla 164 u obce Mrákov,viděli jsme na ni velice dobře. Já jsem se byl na Jezvinci podívat někdy v roce 72 a to už tam byla jenom prázdná bouda (H7) a po dřevěné věži nebyla ani památka. Při další návštěvě někdy v roce 2005 tam samozřejmě nestála ani ta bouda, je tam jenom betonová podezdívka. Jako zajímavost uvedu, že během nostalgického zkoumání prostoru bývalé hlásky jsem v hluboké trávě, nebo to byly kopřivy, nalezl kulatý kurzový stolek z hliníku, poměrně zachovalý, přesně ten, který s námi na věži prožíval dobré i zlé. Zanechal jsem jej na místě. Venca
Re: Re: Re: Jezvinec 1960-61
venca |
23.2.2011 10:23 |
id 27390 |
nahlásit
Pokračuji. Stoosmdesátčtyřka byla poslední hláskou z asi dvanácti hlásek VÚ 3273. Rotu jsme měli v Liticích u Plzně. První byla někde v prostoru u obce Hazlov poblíž Fr.Lázní. Život na hlásce se nijak nelišil od života na ostatních. Služba v pěti lidech, na nákup jsme chodili pěšky do Nýrska, asi 9 km, na pivo do Chudenína nebo Chodské Lhoty, vodu jsme nosili v 25 litrové konvi na mléko z hájovny pod kopcem u silnice z Nýrska do Všerub. Svitilo se petrolejkami, o teplo se nám starala troje kamínka Petry, případně sporáček v kuchyňce. Zásoba uhlí byla vždy dostatečná. Dalšími členy družstva byly kočka Máňa a vlčák Bojar. Spolupráce s kluky od PS byla vynikají, kamarádská. Jejich vozka nám vozil nabíjet akumulátory k radiostanicím do Nýrska. Svůj útvar měli v místě zvaném Červené Dřevo. Rád a neustále vzpomínám na celou tu dobu, na kluky se kterými jsem tam sloužil, na krásnou přírodu, na neopakovatelné pohledy z věže na všechny strany v kteroukoliv denní nebo i roční dobu. Velice se mi vryl do paměti pohled na dva vrcholy Ostrého, kterým se prý říkalo Prsa Matky Boží. Taktéž pohled na JV byl nádherný. Pancíř, Špičák, Můstek, Hraničář, na druhé straně Čerchov, v Německu Hoher Bogen. Další hláska, ta ale patřila ke Zhůří byla v obci Milence, kousek JV od Nýrska. Jediný stín na tom všem nám zanechaly události v Berlíně - skončili stavbou známé berlínské zdi - a nám prodloužily vojnu o tři a půl měsíce. Namísto koncem srpna jsme odcházeli do civilu v půlce prosince. Psal se rok 1961.
Re: Re: Re: Re: Jezvinec 1960-61
Zdravím pana Václava a všechny na Vojensku. Tak přesně to bylo i u nás, jen o několik kilometrů vedle a v jiný čas. My pro vodu chodili pod kopec k Hyršovu, byla to vybetonovaná podzemní místnost, lezlo se tam po skobách v betonu, potom nabrat do konve vodu, a pak to nějak dostat nahoru na louku,otvor byl malý a nedalo se prolézt s konví na zádech. Dnes se tam nedá dostat,pozemek je oplocený a je z něj pastvina, na hlásku se musí jít od hřbitova po poli - nebo lépe od Všerub,ale to je delší cesta. Moc mě zajímá ta hláska na Jezvinci,bylo to přímo na vrcholu? Četl jsem, že je tam přírodní rezervace již od roku 1955, jak to bylo vyřešeno? Tipuji,že armáda měla přednost, kytky nekytky. Přeji hezký den a budu se těšit na další přispěvek. Tomáš
Re: Re: Re: Re: Re: Jezvinec 1960-61
Venca |
23.2.2011 14:47 |
id 27410 |
nahlásit
Jo skutečně tomu tak bylo, bylo tam a je doposud chráněné území. Poslal jsem pár fotek, snad to tam bude možné vyčíst. Bylo tam a je tam stále krásně, na vrchol, kde bývala i hláska vede značená turistická stezka.
Zde již nelze dále reagovat