Různé
« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (53)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (A.Kopřiva) z celkových 5
Autor: A.Kopřiva | Pořízeno: 1974 | Foto: 2 fotky
Autor: J.Grobelný | Pořízeno: | Foto: 3 fotky
Hlaveň, dlouhá 1030 mm a ráže 45 mm
Mířidla, která umožňovala účinnou střelbu od 50 do 150 metrů
Spoušť fungující na principu elektromagnetického indukčního generátoru, který vytvoří elektrický impuls a následně iniciuje elektrický palník v nábojce.
Dvounožka
Pancéřovka fungovala na principu bezzákluzového děla, kde byl zpětný ráz kompenzován ocelovým prachem unikajícím spolu s plynem směrem vzad a samotná střela směrem vpřed. Plyny ohrožený prostor za zbraní byl do vzdálenosti 40 metrů. Kromě ničení pancéřových vozidel, byla určena i k likvidaci různých palebných srubů a živé síly. Velkou nevýhodou bylo opotřebení hlavně natolik, až se v některých případech při střelbě roztrhla. Nevýhodou zbraně byl rovněž malý účinný dostřel a křehkost bakelitové nábojky.
Pod vlivem uvedených nevýhod bylo v roce 1951 rozhodnuto pokračovat ve vývoji zbraně. Konečný výsledek se dostavil v roce 1953, pancéřovka byla označena jako P II, avšak i přes její nižší hmotnost a menší délku nebyla přijata do výzbroje a tak vývoj pokračoval pod označením P III. Zde měla mít střela v dříku raketový motor, a pro ochranu střelce přibyl na pancéřovce štít z plexiskla který se neosvědčil. Nakonec byl celý program zrušen ve prospěch sovětského granátometu RPG-7.
V letech 1952 až 1955 bylo 2 600 pancéřovek spolu s 84 940 nábojů dodáno do Polska, kde se testovaly. Po testech putovaly pancéřovky do různých arabských států.
Zná někdo odpověď na tuto otázku? 11
Pomozte nám prosím odpovědět na tento dotaz, který se týká dělostřelců u Pohraniční stráže:
Zdravím Vás vážení přátelé,
mám prosím dotaz ohledně dělostřelců u Pohraniční stráže. Narazil jsem přri studiu materiálu o PS, že byli u PS i dělostřelci z protitankových bezzákluzových kanonů vz.59 i protiletadlových dvojkanonů vz.53/59 zvanému "Ještěrka". Byly to čety, roty, družstva? Byli součásti PS, nebo jen ČSLA a měli součinnost? Měli uniformu PS? Kde byli rozmístěni...? Zajímá mě vše kolem tohoto tématu.
V návaznosti na můj dotaz zasílám odkaz na informace, které se mi zatím podařilo dohledat. Podobné zmínky jsem objevil i jinde, ale už si nemohu vzpomenout kde. Tyto dohledané předkládám zde: V knize Železná opona (A. a T. Jílkovi 2006) na str. 48. citát: "Když se Pohraniční stráž v polovině 60. let stala dočasně součásti armády, byly pohraniční roty zesílený těžší bojovou technikou, jako tarasnicemi, obrněnými transportéry a bezzákluzovými kanony..." str. 52 "...Od druhé poloviny 70. let probíhá modernizace a doplňování vozového parku PS, takže v roce 1979 byly každé rotě přiděleny 4 osobní terénní vozidla. Roty typu 91 měly po 5 terénních osobních vozidlech, 1 nákladní vozidlo (PV3S), 2 motocykly s obsahem do 350 ccm. Dále byly u jednotek uloženy pro případ potřeby 1 vozidlo PV3S a 1 osobní UAZ jako tahače bezzákluzových kanonu a 2 obrněné transportéry OT 64 A a OT 64B..." str. 60 "...byly vyzbrojeny obrněnými transportéry bezzákluzovými kanony a tarasnicemi, přičemž západní brigády (na hranicích s Bavorskem) byly přednostně vyzbrojeny těžší technikou, než brigády jižní (s Rakouskem).
Foto z uvedené knihy ze str. 154 mají jen komentář "Cvičné střelby". To jsou ty černobíle. Barevná je z knihy "Záštita socializmu" Naše vojsko 1988, kapitola "Na stráži socializmu" (věnovaná PS) str. 166 s komentářem: "Služba na státních hranicích vyžaduje dokonalý výcvik a dobrou připravenost každého jednotlivce". Na této fotografii jsem objevil zajímavý poznatek. Obsluha BZK má ocelové přilby té doby. V jiných knihách o ČSLA má však obsluha BZK obyčejné voj. čepice a pod nimi zvláštní kukly, kde je vidět integrované chrániče sluchu.
Děkuji za vyslechnutí.
S pozdravem Neprojdou
J. Grobelný