Vojensko.cz

Ahoj kamarádi, příslušníci PS. Právě dnes to je přesně 50 let od chvíle, kdy jsem s partou doposud neznámých kluků přijel 4.4.1972 na vlakové nádraží do Plané u Mariánských lázní kde na nás už čekala skupina vojáků a důstojníků, kteří měli na hlavách brigadýrky PS. Myslím že to byly nesmrtelné V3S-ky a Tatry 138, které nás pak po rozdělení do skupin rozvezly na jednotlivé útvary. U mne to byl útvar PS 8356 - Zadní Chodov....
To jsem ještě netušil že se jedná o poddůstojnickou školu a její cvičiště "B", familiérně nazývané "Béčko". Nejdříve jsem myslel, že si tam odbudu jen výcvikáči, následně složím přísahu a pak pojedu na nějakou pohraniční rotu schovanou v hloubokém lese. Bylo to ale jinak a tak jsem po přísaze zůstal v "péšce" až do podzimu 1972 a zase jsem si najivně myslel, že v hodnosti svobodníka konečně pojedu na tu "čáru". No a zase to bylo jinak. Velitelem na 2. školní rotě byl tehdy v hodnosti npor. Ladislav Trávníček. Ten si mne a ještě pár dalších absolvenů PŠky nechal na své "tryskové rotě" až do konce základní vojenské služby. Ano, byl to stejný Ladislav Trávníček, který pak byl v letech 1981 - 1988 v hodnosti pplk. velitelem 5. brigády PS Cheb a následně ukončil vojenskou kariéru v letech 1989 - 1990 v hodnosti plk. jako velitel 12. brigády PS Planá u Mariánských Lázní. Travajz, jak se mu tehdy říkalo, byl velitel každým coulem a hlavně si potrpěl na pořadové vystupování. Pozor, ale bylo to nejen u vojáků základní služby ale i u vojáků z povolání které měl občas na povel při pořadovém výcviku na "buzeráku" uprostřed kasáren. To co se na vojně prožilo a jaké kamarádství tam vzniklo, o tom by se dala napsat knížka o mnoha stránkách. Byly to chvíle na které člověk do konce života nezapomene. Je ale pravdou, že to pravé a dlouhodobé kamarádství se převážně uskutečňovalo až na pohraničních rotách. Tam to byla parta kluků a velitelů, kteří se na sebe museli spolehnout a trávili spolu chvíle hezké i ty u kterých by člověk nejraději nebyl. Proč to píšu?