Vojensko.cz

Přátelé, v říjnu 1955 jsem po celonoční jízdě vlakem-v utajení- spolu s mnohými kluky ze severu, Prahy, Plzně, Moravy a Slovenska- jme prošli s dřevěnými kufry v rukách plechovou bránou brigády, zahnuli do leva k výdeji výstroje, vybalili papírové pytle s adresou domova, šli do sprch, na povel se smočili, na povel namydlili a na další povel rychle osprchovali. Kdo nestačil stíral mýdlovou pěnu. Pak na oběd a po obědě jsme se za doprovodu rozjížděli. Já nejprve do Nýrska ke kulometce, pak do Sušice zpět k radiočetě. No a pak to trvalo 2 a 1/4 roku, než jsem odjížděl z Prášil v civilu domů. Po pravdě, vzpomínám jen na to dobré, na srandy, které jsme si užili. Z toho horšího i vzpomenu jen na dvě věci- na první, která mě nas.. a na tu druhou, které pointa byla v pousmání nad zhovadilostí napoleonského komplexu lampasa, já měl 185 a od 158cm. Hlavně, že jsme to ve většině ve zdraví přežili. Zdravím všechny své kamarády ze spojařů na brigádě, PŠ v Ltm, Volšovky a Prášil.