Vojensko.cz

Zdravím Josefa Papíka.Neznáme se,ale jakoby se stalo.název pozorovatelen se mi možná pletou,také už to je pul století,ale jsem rád,že se přece jen někdo ozval.Není přece možné,abychom byli jediní.Ta pohraniční rota,myslím ty baráky ještě stojí,ale ten nepořádek,to je smutné.Za nás tam také domky nebyly nijak výstavné,ale říkalo,se,je to pohraničí aje to tzv.vybydlené.Teď je tam nová výstavba,zejména pension manž.Řezníčkových a naproti nim přestavba domu Grebačových.To vycházím jen z toho,co jsem si mohl prohlédnout na int.Rád bych se tam zajel podívat oosobně,ale už mi to moc nec hodí,teď v lednu mi čeká operace kyčle,až se z toho dostanu,tak snad .Tady u bývalé Poběžovické brigády jsem byl jako voják na několika místech,ve výcviku v Biřkově,PŠ Hostouň,několik měsíců na rotě Bystřice,tam jsem sbíral první hraničářské zkušenosti.Potom znova výcvikové středisko Poběžovice u tzv.Specialistů,kde jsem dělal velitele družstva kuchařů,tedy kluku tvého ročníku,kteří se tu učili vařit.To snad ani nebyla vojna.Ráno rozcvička,snídaně,rozvod do zaměstnání a až do bojového rozdílení nebylo do čeho píchnout.Práve odtud jsem byl odvelen na Maxov.Ani tady jsem to nepovažoval za nějakou buzeraci.Všichni velitelé byli fajn,Macháček,Váchal,Nováček,staršina kanec,velitel psovodů Jasenovský,tak nějak,byl tam ještě jeden tomu se říkalo čáp.Hubený,vysový,ani nevím co měl na starosti.Z děvčat ve vsi tam byla jen Pavla Grebačová a Anička snad Veselá.Matně vzpomínám ještě na správce ze statku.Zábavy na Mlýnečku Filipově Hoře,Mrákově.Lidé tam všudě byli k nám hodní chovali se k nám jako k vlastním.Je pravda,že jsme vojenskou službou o mnohé přišli,ale z druhé strany to zase bylo poznání,které jinde nenajdeš.Alespoˇjá to tak beru.V Poběžovicích když se mi lámala půlka vojny stálo celá roty po družstvech na světnich ,tedy bažanti dvě min.ticha.Důvodem byl nepořádek na světnicích.Jen já jsem nakonec nahlas řekl svému družstvu,proč to je.Dostal jsem 5 dní po službě.I to by bylo na dlouho.Tak mě