Vojensko.cz

je to téměř tolik let jako u Vás chlapci.já jsem tu sloužil v roce 1962 až do odchodu do civilu.Bylo to v době,kdy jsem se vzpamatovával z rozchodu se svojí životní láskou a ještě jsem se natolik nevzpamatoval,abych si to patičně užil.Přesto na rok naMaxově vzpomínám rád a často.Škoda,že těch kteří jsou na internetu z mého ročnmu není nikdo kdo by se připojil a vzpomínal se mnou.byl sem poddůstojník,takže těch dlouhých služeb jsem moc neměl,brzo jsem jsem začal sloužit operáka,potom jich ubylo ještě víc,ale procházek po lese,sbírání hub a zábav bylo dost.Za ten rok jsem byl doma každý měsíc,jen ta láska jaksi nebyla.služby,zejména pořádkové,nebo demarkační sem si užíval.Na jednu zvlášť nezapomenu.Vycházeli jsme ve třech ,hlídku vedl samozřemě důstojník,myslím,že to byl por.Vácal,šli sme od styku s tehdy eště rotou Spálenec po kraji potůčku sněrem k hraničnímu kameni myslím 24.Z naší strany to bylo dost bažinatéa arostlé vysokou stařinou,z druhé srany tráva vysekaná jak na golfovém hřišti.Moc na nás vidět nebylo,prošli jsme kolem hospody a z druhé strany od Brodu n.Lesy přijížděl americký Wyllis s kulomeem a černochy jako osádkou.U haničního ezníku tobravurně otočili a několik m. od ranice manipulovali s kulometem na lafetě a měli z toho zřemě legraci jací jsou tokabrnˇáci.Jen sme se trochu pokrčili a těch 100 m jsme proběhli dílem okamžiku.Když sme se asi 2O m od nich napřímili,bylo po kabrňáctví.Z auta vyskákali a utíkali k silnici odkud přijeli.My akoby nic jsme odcházeli v pohodě dál kontrolovat S..směrem na Všeruby.Jak to dopadlo s nimi nevím,ale druhý den jsem z pozorovaelny Baruška en bojový vůz tam již neviděl.Z té pozorovatelny semvšak v létě o žních několikrát viděl mladou ženu,dívku z iž popsané restaurace ak se v podvečer myje v malém jezírku u raničního mezníku.Od sousedů byla schovaná,ale k nám byla jak na jevišti.Moc dobře o nás věděla,my se zase prali o dělostřelecký německý dalekohled,abychom něco viděli.Na 300 m toho moc nebylo.Na závěr vždy zamával