Vojensko.cz

Dobrý den Vážená paní Ivano, jmenuji se Karel Roubal, na Raisně jsem soužil v letech 1965 až 1967. Bylo nám tehdy dvacet let, žádné starosti, tak jsme to také všechno kolem nás brali. Váš tatínek byl myslivec tělem i duší.
Mě a ještě vojína Vystrčila (po vojně se přiženil do Úval) vzal Váš tatínek na hon, myslím, že to byla poslední leč.
Do teď si o tom můžu "pustit film": bylo to někde v oblasti Nesytu. Řada myslivců a za nimi my naháněči co dělají rámus, aby vyplašili zvěř, v tomhle případě šlo o bažanty a zajíce. Za námi jel valník s traktorem a na něj jsme dávali zastřelené bažanty a zajíce. Když jsem u těch zajíců, tak Vystrčil udivoval tím, že dokázal chytit zajíce, který vyplašen běžel kolem. Šli jsme za Vaším tatínkem, a jemu se podařilo spadnout do do stružky
která vytékala z nějakého prasečáku. A nebyl to žádný potůček. Zapadl tam víc než po kotníky. A nemohl sám vylézt. Všichni z toho měli náramnou bžundu. Podal nám flintu a my jsme ho za hlaveň tahali ven. Potom k němu přišel vedoucí honu a povídá " Ivoši ukaž pušku"
a ona byla nabytá. No ten to schytal, musel dát flašku jako pokutu. Jak jsem říkal v úvodu, v našich letech jsme si také věci vůbec nepřipouštěli. Ale úžasná byla
závěrečná hostina, konala se v Besedňáku.
Dělal jsem na rotě promítače. V létě přišel film Sedm statečných, bylo léto a promítalo se venku. V té době to byl trhák. Sedělo se venku, na trávě a přišli Jahnovi i Nezvalovi. Kdykoliv ten film běží podívám se na něj.
Byl jsem na Raisně v roce 2012. Vylezl jsem na kolonádu. Jižní Morava, vinice, meruňkové sady. Také si vzpomínám na sad broskví na takovém kopečku pod Rajsnou. My jsme tam jako vojáci chodili a vedoucí si Vašemu tatínkovi stěžoval že mu tam vojáci chodí. On se nás zastával . Vedoucí mu na říkal "Prosímtě Ivoši, to mi nekecej, když jsou tam otisky jejich bot!"
V současné době bydlím v Liberci, na proti Valticím, na drsném severu. Už zde dochází místo,tak pro dnešek
nashledanou.