Vojensko.cz

Vážení vojáci z Černého jezera, kamarádi a přátelé 1. roty, 1.praporu, 7 bPS.
Zdravím Vás všechny, kteří jste byli ?políbeni?, za ta vojenská léta minulá, šumavskou Jezerní stěnou. Zejména zdravím Vás všechny z období let 1982 až 1984.
Nikdy nezapomenu na sušení sněhu před rotou a poplachovku dole pod rotou, na štěkot psů v kotcích zakrytých jehličím před zimou a větrem, na stisk Daga s svém předloktí, na Piket nad Čerťákem, na Špak na Rozvodí a na adrenalínové zimní sjezdy z Rozvodí k jezeru, vždy předem zakázané. Stejně jako nezapomenu na první pohled na rozvaliny Juránkovy chaty na Rozvodí. Na chatu, kterou v časech dávno minulých můj praděd a po válce i děd vystavěli, zvelebovali a navštěvovali. Nikdy nezapomenu na SIS, která vedla přes staré dobré Václaváky a končila na Svárohu, na Kamenné moře i demarkaci čáry cestou na Ostrý.
Nikdy nezapomenu na pohraniční poplachy s úprkem pašeráckou stezkou stěnou na překrytí, na štípající hačavanky, rotující vrtulníky a nabitý kulomet ve střehu. Nechce se mi věřit, ale je tomu třicet let, co jsem závodně běhal na lyžích za Rudou hvězdu Plzeň a současně hrál ve vojenské v kapele PALLAS na Silvestra na Hrnčíři, až stromy praskaly, kontráši rudli a Tata Mata bušil do budnů s každou vteřinou rychleji. Ano to byl náš společný čas a společný osud. Osud, který si asi žádný z nás, možná, nepřál, přesto si jej, zde v lůné Šumavy, prožil. Nikdy nezapomenu na všechny z Vás, s kterými jsem měl možnost tato léta prožít. S časem, tak jak plyne, bohužel i na ty, kteří nás navždy opustili. Čest jejich památce.
Vážení přeji Vám, Vašim rodinám a blízkým do roku 2014 vše nejlepší, pevné zdraví a pohodu.
Jan Eisenreich, Plzeň
eisenriech.jan@brens.cz
P.S.: naskenuji foto co mám v albech a zavěsím je časem zde. Ahoj!