Dobové foto

Branka r. 1965-67

« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | #vaše komentáře (43) | #popis

(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (A.Ujčík) z celkových 35

Foto 1
Branka 1965-67.
Foto 1 Foto 2 Foto 3 Foto 4 Foto 5 Foto 6 Foto 7 Foto 8 Foto 9 Foto 10 Foto 11 Foto 12 Foto 13 Foto 14 Foto 15 Foto 16 Foto 17 Foto 18 Foto 19

Autor: A.Ujčík | Pořízeno: 1965-67 | Foto: 19 fotek

Foto 20 Foto 21 Foto 22 Foto 23 Foto 24 Foto 25 Foto 26 Foto 27 Foto 28 Foto 29 Foto 30 Foto 31 Foto 32 Foto 33 Foto 34 Foto 35

Autor: A.Ujčík | Pořízeno: 2017 | Foto: 16 fotek



Reakce na komentář...
50. výročí setkání od služby na státní hranici, rota Branka
Standa Novák | 19.2.2018 21:14 | id 126532

50. výročí setkání - Halže 2017
Standa Novák | 4.9.2017 20:17 | id 120599 | nahlásit
Motto: "Král zemřel, ať žije král!!!"
Myslím si, že se to tak trochu týká i nás, bývalích pohraničníků, kteří sloužili na západní státní hranici, na rotě Branka, v letech 1965 - 1967.
Podařilo se nám dopsat a uzavřít 1. - 3. září 2017 společně jednu významnou knihu, která nás provází po celých padesát let. Bylo by zajímavé, pročítat jednotlivé kapitoly této knihy, prožívat opět jednotlivá setkání. Myslím si, že náš věk nám již umožňuje nostalgické vzpomínání. Nedá se ale již nic dělat. Po padesáti letech vzpomínek a setkávání na vojnu na státní hranici, má tato naše generace, tato naše parta, právo pomalu , ale jistě odejít do toho zaslouženého "důchodu". A nyní záleží na těch mladších, aby převzali oni a nesli dále tuto naši tradici setkávání, tuto naši "pochodeň" dále. Myslím si, že by to neměl být problém. Podle odezvy, která panuje mezi bývalími pohraničníky a kteří se nestydí, že sloužili na státní hranici, i když je součásná "společnost" vymezuje mimo, by se tradice měla zachovat. Byla to jistě setkání, na které se bude vzpomínat do konce našich životů. Těch vzpomínek a zážitků jsou jistě stovky a ještě dlouho se budou "hlásit" v našich hlavách. A proč na tato setkání budeme rádi vzpomínat? Protože jsme měli na vzpomínání klid. Největší zásluhu na tom, že jsme mohli v pohodě a splnými žaludky vzpomínat, mají naše drahé "polovičky", manželky. Za starostlivost a péči, kterou nám věnovaly, by si zasloužily státní vyznamenání. To není přehánění, to je pouze pravdivé konstatování.
Jak všichni víme, každá dobrá kniha má také doslov. A i ten doslov je třeba dočíst do konce, protože bývá velmi zajímavý. Ta naše kniha, jak se zdá, byla dopsána, ale doslov je zatím ještě prázdný. Zda bude také psán a dopsán, vyřeší jen a jen čas. Čas je neúprosný a běh v našem věku na dlouhou míli má již určité překážky. Přesto jsme velmi rádi, že jsme dostali možnost a příležotist napsat a hlavn


Reagujete na komentář
plus okno minus
... lze napsat ještěznaků
Ochrana proti spamu. Napište číslo stodvacet:


   


  • hvězdičkou * jsou označena povinná pole
  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nebudou použity
  • WWW adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky