Dobové foto

Ulrichov r. 1957

« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | #vaše komentáře (13) | #popis

(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (K.Fürst) z celkových 18

Foto 1
... a četař Peňáz.
Foto 1 Foto 2 Foto 3 Foto 4 Foto 5 Foto 6 Foto 7 Foto 8 Foto 9 Foto 10 Foto 11

Autor: K.Fürst | Pořízeno: 1956-59 | Foto: 11 fotek

Foto 12 Foto 13 Foto 14 Foto 15 Foto 16 Foto 17 Foto 18

Autor: A.Polách | Pořízeno: 1957 | Foto: 7 fotek



Reakce na komentář...
vznik roty Ulrichov
lemmone | email | 6.12.2015 11:58 | id 98447
Zdravím všechny, píšu jménem mého tchána Jiřího Šlechty, který sloužil na 11. rps Ulrichov od jejího počátku, do ledna 1957. V říjnu 1954 narukoval do Volar, kde po třítýdenním přijímači absolvoval jezdecký výcvik. Koncem ledna 1955 nastoupil na 4. rps Kóta volarské brigády a po jejím zrušení v červnu 1955 byl převelen na nově zřízenou 11.rps Ulrichov. kvůli odchodu sovětských vojsk z Rakouska musela být posílena rakouská hranice. V rámci tohoto procesu byla zrušena rota Kóta (4. rps, volarské brigády) a kompletně přestěhována, včetně rozebraných baráků na nově vzniklou (boží tělo 1955) 11.rps Ulrichov. Přijeli jsme na louku mezi lesy, kde byla jen stará zděná budova, ze které jsme udělali polní kuchyň a jídelnu a postavené stany pro nás. Postupně byla Vnitřní stráží (složka MV) rozebírána stará rota a postavena na tomto novém místě. Na vánoce 1955 jsme se stěhovali do dvou budov. V první bydleli vojáci a ve druhé byla strážnice a byty důstojníků (velitel Kreml, politruk Hejtmánek, později zástupce Tomíček). Nejdříve jsme budovali letní stáje pro koně a kotce pro psy. Naše rota dostala 2 tažné a 5 jezdeckých koní a asi 3 nebo 4 psy. Koně později přestěhovali do původní staré zděné budovy, kde byla zpočátku jídelna.
Na rotě jsme byli 2 koňáci (předtím i na Kótě): já a Franta Topič, v lednu 1956 přišel náš bažant Lojza Mojžíšek, což je pravděpodobně Váš mazák "koňák", viz foto na (mém) koni Kamzík. Mimochodem koně Kamzíka jsme dostali na brigádě (České Budějovice) já jsem na něm jel (bez sedla) z Budějc k nám na rotu. Po nás nastoupil jako jediný koňák Lojza, takže si myslím, že to bude on.
Píšete vtipné příhody - my jsme jednou s Frantou jeli ven a potkali jsme holky, které tam byly na brigádě. Holky nás ukecaly, abychom jim koně půjčili. Protože už bylo navečer a blížil se čas jejich krmení, tak se rozeběhli zpátky na rotu i s holkama na hřbetě. To jste měli vidět ten rambajz, když na rotu přilítli dva koně s holkama na hřbetě. Naštěstí to nějak prošlo.
Dodám f


Reagujete na komentář
plus okno minus
... lze napsat ještěznaků
Ochrana proti spamu. Napište číslo stodvacet:


   


  • hvězdičkou * jsou označena povinná pole
  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nebudou použity
  • WWW adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky

Ulrichov r. 1957

Okres: Český Krumlov

Dobové fotografie z 11. rPS Ulrichov (Budějovická brigáda).

Na této rotě jsem sloužil jako obyčejný voják od r.1957 do poloviny r.1958. Velitelem roty byl tehdy npr. Josef Kreml a jeho zástupcem byl por. Tomíček. Na rozdíl od politruka (jméno již nevím) byli oba jmenovaní velitelé především vojáci a neměli potřebu nám "na konci světa" dělat vojnu jako řemen.
Na fotografiích je celkem 7 vojáků - jejichž jména (až na dva) si bohužel už nepamatuji a pohled na tehdejší objekty. Pokud ještě mládenci žijí a poznají se, udělá mi to radost. Pokud již nežijí, nechť to udělá aspoň trochu radosti jejich potomkům.
Zdravím Karel Fürst


Popis obrázku č.3: Zleva kotec psa Lorda - děsnej lempl. Na skryté hlídce (terminus technicus) vždy spolehlivě usnul jako první, takže byl jako hlídač nepoužitelný. Museli jsme alespoň jeden z dvojice bdít, aby nás starej při prověrce nenachytal. Navíc byl nevyzpytatelný - jednou mne jeho psovod při výcviku psa požádal o našlápnutí stopy a až se prý v závěru zakousne do rukávce, měl jsem psa roztočit aby se zjistilo, zda se pustí. Pro roztočení těžkého psa jsem musel v poslední fázi jít do dřepu a snížit tím své těžiště. Jakmile jsem tak učinil, pes bleskurychle rukávec pustil, rychle mne oběhl a kousl mne do zadku. Zuby mu naštěstí sklouzly po našponovaných kalhotách na mém zadku v podřepu. Protože to stejně bolelo, vzteky jsem rukávcem praštil o zem přičemž čokl na mne koukal jak bulík. Jak říkám, pes na baterky.
Další kotec je starého harcovníka Astora. Pes ostrej jako břitva s velmi silným stiskem. Byl prý ve službě postřelen a proto byl velmi alergický na posunky připomínající míření zbraní. Jinak ferový a spolehlivý hlídač.
Následuje poseroutka Míša, ale jinak milý pes a vynikající stopař a každou strážní šichtu vždy absolvoval v bdělosti.
Jméno psa v posledním kotci nemohu přečíst a ani si ho nepamatuju. Pes doufám promine:)

Související fotogalerie
A2013-02-18 12:56:11 U2020-12-02 16:08:31 TG138