Vojensko.cz

Ahoj Jardo, ano máš pravdu, Laga jsem opravdu zachránil od jisté smrti. Po tom co ho Pavlovi roztrhal divočák, tak že měl od ocasu ve slabinách od jeho,, šp**aků,, nejsem hajný tak proto ten nazev,, zubu,, klů,, rozervano až k žebrům, tak že měl vyvrhnutá střeva ven, na sněhu. Byla noc asi jedna hodina, tak jsem střeva, která byla, zaplať pan Bůh neprotržená, naskladal zpět do břišní dutiny, sundal svůj, bílý masmač podvazal a dal na ránu snih, aby to zastavilo krvácení. Dal gazem na psovodskou, kde byl pouze absik, který když ho viděl, tak ho chtěl hned utratit, a ať jedem zpět na rotu. Tak jsem se postavil proti že ten pes, žije a bude žít a ať ho zašije! On že to nemá cenu, a kecy, nakonec že to NEUMÍ!! Tak jsem mu řekl ja jo, ponožky si taky zašiju, připrav mě anestezii, strivka, jehly, atd.. A on zda to. Myslím vážně, ja že ano že takto má aspoň naději na život a můj tehdy mladší kamarád Pavel, uplakaný že přijde o svého psa, bude mít též naději... Uspal jsem ho, srovnal střeva, a zašil, zafačoval.... A řekl, ať ho hlídá, že to snad abs umí a jelo se zpět pomalu za svítání na rotu.. Ano pes to DAL, Pavel byl šťastný, a já mám dodnes čárku v psim nebi, za záchranu jeho života, ale ten pocit že mohl dál žít, se nedá popsatje to 43let,a zavřu oči a vše je jako včera. Zrovna mě v příspěvku před tebou Pavel děkoval, a to hřeje u srdíčka dodnes. Navic asi si to všichni psi vykecali, protože každý pes, cizí, známého, je to jedno, všichni jdou ke mě, a nechají se, chtějí se nechat, pohladit. Mam to aspoň u psů, oproti falešným lidem, dobré. Tež zdravim, jj ano a měl jsem rok a půl svou psi lásku, JASANA, kterého oplakávám dodnes, na něj nikdy do své smrti nezapomenu, při odchodu, odjezdu jsem viděl poprvé v životě psa plakat, držel měl tlapkami kolem krku nechtěl mě pustit, nechtěl se nechat odvést zpět do kotce