Vojensko.cz

Předně poděkování Zděnďovi z Pchér, který zařídil stránku 62-64, tak rychle, že jsem mu nestačil poslat další material. Jak jsem se již vyjádřil na stánkách ročníku 64-66, rozeslal jsem 25 dopisů. Bohužel, se mi nejdříve začali ozývat rodiny již nežijících. Nedá mi abych je zde neuvedl. Jirka Lang, vychoval a to doslova psa Borise, Adolf Hajc, který stavěl pikety. Do té doby se sloužilo z roty. Dále Miloslav Mikulaj, Julius Kišš a Ladislav Vojtek. Přitom musím poděkovat synovi Ladislava Vojtka, který taktéž sloužil u PS a poskytl mi hodně materiálu. 12 dopisů se mi vrátilo jako adresát neznámý a 8 se mi ani neozvalo, ani nevrátilo. Doufám, že si třeba přečtou naše stránky a ještě se někdo ozve.
Teď něco k službě. Jak už jsem psal minule, za velitele roty Hory to byla trochu buzerace. Sloužilo se denně. pokud se nesloužilo, bylo tzv. organizované volno. Osobní volno bylo až po večeři, pkud jste nesloužili a nebo si něco nevymyslel politruk. Což byl tehdy kpt Škvařil. Samozřejmě že fungovaly sobotní prohlídky. A to i pro ty, kteří přišli ze služby a vyšlo to tak, a to tak vyšlo vždy, že měli půl hodiny po službě a už se museli zařadit do nástupu. Přehlídka byla obyčejně zakončena přískoky od roty, směrem k překážkové dráze. Další vychytávka byla poplachovka. Ta se sloužila mimo službu a obyčejně za trest a to tak, že jste přišli ze služby a začla vám běžet poplachová hlídka. Takže se mi podařilo se jednou za celý týden nesvléknout, spal oblečený s gumáky u postele, samopal pověšený na posteli. Ráno a nebo v noci mi vyhlásil dozorčí přípravu do služby a po službě se situace opakovala. Přitom jsem se musel musel zůčastnit všech aktivit na rotě, s jedinou vyjímkou. Měl jsem na nohách gumáky. Obyčejně kdo měl poplachovku tak se modlil aby někdo udělal průser a padlo to na někoho jiného. Protože jak jsem se již zmínil běhalo se z roty. A když se člověk proběhl někdy několikrát za noc na styk nebylo to nic veselého. Tak už jsem se vykecal a dávám prostor někomu jinému.