Dobové foto

Žďárek r. 1972-74

« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | #vaše komentáře (19) | #popis

(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (Z.Stejskal) z celkových 62

Foto 1
Zima 1973.
Foto 1 Foto 2 Foto 3 Foto 4 Foto 5 Foto 6 Foto 7 Foto 8 Foto 9 Foto 10 Foto 11 Foto 12 Foto 13 Foto 14 Foto 15 Foto 16 Foto 17 Foto 18 Foto 19 Foto 20 Foto 21 Foto 22 Foto 23 Foto 24 Foto 25 Foto 26 Foto 27 Foto 28 Foto 29 Foto 30 Foto 31 Foto 32 Foto 33 Foto 34 Foto 35 Foto 36 Foto 37 Foto 38 Foto 39 Foto 40 Foto 41 Foto 42 Foto 43 Foto 44 Foto 45 Foto 46 Foto 47 Foto 48 Foto 49 Foto 50 Foto 51 Foto 52 Foto 53 Foto 54 Foto 55 Foto 56 Foto 57 Foto 58 Foto 59 Foto 60 Foto 61 Foto 62

Autor: Z.Stejskal | Pořízeno: 1972-74 | Foto: 62 fotek



Reakce na komentář...
K fotce č. 44
Zdeněk | email | 15.7.2015 14:47 | id 92561
Ještě bych chtěl podotknout, že není pravdou, že psi ve smečce roztrhali vše, co se jim podařilo dostihnout. Takhle jsme je necvičili. Je fakt že nám to dost usnadňovali.
Na zadržení na volno byla Flora, další dvě feny více méně pobíhaly okolo a štěkaly. Byly vybaveny svítícími obojky, aby hlídka z Petřína viděla, kde se nacházejí. Fenky běžely za EZOCHEM a pokud nezachytily stopu do zahraničí, tak se na styku, nebo určeném bodě, kam až byli ovladatelní a psovod jim stačil, se vracely zpět do kotce. Žádné krvelačné šelmy!! Toto zařízení jsem stavěl a tak o tom dost vím.
Feny se musely snášet, aby nedocházelo ke rvačkám. Pokud vím, tak to bylo po čase zrušeno. Musel s nimi být dost dobrý psovod, který dokázal jejich činnost dobře vyhodnotit. Psi se museli dobře ovládat pouze slovem, nesměli zaběhnout do sousedního státu, nesměli stopovat zvěř (psovodi dobře vědí o čem je řeč). Vůdce smečky, pokud psovod nestačil, smečku zastavil, aby počkali. Více méně to mělo psychologický efekt.
Na kontrolu smečky - nebo dá se říct na prověrku, se později nikdo moc nehrnul. Pokud se vůdce zavěsil na cvičný rukáv a ostatní dvě feny pobíhaly okolo, tak se stávalo, že se některá neudržela a dotyčného kousla do zadku či nohy:)
Když čtu o hrůzných krvelačných smečkách, které se na hranici používaly, tak je to poplatné dnešní době! Píšou o tom lidi, co o tom toho moc nevědí. Oni ti hoši naproti zas takoví demokrati a lidumilové nebyli!!! Každý si dost dobře pamatujeme, kolik bylo vozduch přelet, že létali k nám jak domů. Mnohdy se točily vrtulníky až nad našima špačkama... Že to naši piloti honili zpět.... Že když sednul náš vrtulník naproti v silné mlze, byl to div né mezinárodní konflikt... Že po hranici občas chodili i US ze 7. mot. praporu a naše pravidelná vojska byla až někde u Plzně! (Vyjímky PZOS). Je ale fakt, že to byla více méně hra na nervy...
Dnes se tomu zasmějeme, ale tehdy nám to taky nebylo jedno.
Tak kluci, zase někdy
Zdeněk


Reagujete na komentář
plus okno minus
... lze napsat ještěznaků
Ochrana proti spamu. Napište číslo stodvacet:


   


  • hvězdičkou * jsou označena povinná pole
  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nebudou použity
  • WWW adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky

Žďárek r. 1972-74

Okres: Prachatice

Dobové fotografie z tehdy 10. rPS - Žďárek (Sušická brigáda).
Velitel mjr. Breburda a kpt. Krátký Adolf.

Příběh k fotce č. 35:
K Erice se vztahuje taková příhoda. Jednou jsme šli na takzvanou demarkaci. Jakým způsobem ani nechci psát, abych i po těch letech nepřivedl někoho z velitelů do rozpaků... Bylo nás několik a tak jsme se zastavili poblíž křoví pod domem. Erika si toho všimla a asi s ní bouchala puberta a s námi radši ani nemluvím. Vyběhla nahoru do mansardy, svlékla podprsenku. Prsa 4-5ky a namáčkla je do okna. Ty zaplnila obě tabulky skla. To byla síla! Kluci na ni mávali.
Avšak stalo se něco nepříjemného. Ve stáji byl její nevlastní otec, který si všiml naši bezva nálady, tak se šel podívat, čemu se řechtáme. Vyběhl schody nahoru, chytil Eriku za ten její krásný černý ohon a vytáhl ji za něj před dům. Tam ji před námi skopal a vyválel v hnoji, co kydal od krav. Její krásná prsa byla odřená a navíc ušpiněná tím hnojem. Ta řvala bolestí od kopanců a od toho hnoje, co ji pálil v ranách. Otčím směrem k nám ukazoval, že nás podřeže. Tak jsme rychle odešli...
Nemělo to však ještě konec. Druhý den hlásila hlídka na Petříně, že zaslechli tři rány - asi z pistole, od místa, kde jsme měli naši hraniční ceduli. Operák tam tedy ve dne poslal kluky na demarkaci. Vrátili se s tím, že na naší ceduli je hlavička z dětské panenky a ta je prostřelená. Na další den jsme tam šli na kontrolu a jedna kulka byla i v ceduli. Za další den ceduli ženisti vyměnili a Martin Peták - horká krev ze Spišské Nové Vsi, jejich ceduli a hlavně ty křídla černého orla, splácnul k sobě. Bylo to o hubu! Další den cedule byla ale vyměněná. Někdo tam večer několikrát vystřelil, ale bylo po konfliktu. Hlavně že se to docela zakamuflovalo.
Pak jsme tam již do konce vojny nikdy nešli. Ne že bychom se toho vola báli, ale že nám bylo líto Eriky. Přitom před ním tam bydlel táta její mámy, který byl náš agent. Oni ho ale vypátrali a nestačil zdrhnout k nám. Nahoře v té mansardě si pak vzal život...
Zdeněk
A2015-06-24 10:38:33 U2015-10-19 18:09:22 TG46