Vojensko.cz

To polní ležení sice nebyla bídnice, ale mělo to jiné ,mouchy. Jeden den jsme s radiostanicí šli k úpatí Košťálova, kde na severovýchodní straně jsme měli zaujmout "zamaskované bojové postavení. Vyhlédli jsme si pěkné místo v křovinách, přímo ideální. Rozložili jsme maskovací pláštěnku na zem, stanoviště z venku obhlédli jak z blízka, tak i z povzdálí, a usoudili, že je to přímo TOP a zalehli a začali korespondovat s protějšky z kopce Sedlo. Po chvíli jsme oba pocítili lechtání na rukou. Mysleli jsme, že je to atak mravenců Překvapení pro nás bylo, že to byli zakulacení ploší broučci, kterým se říká klíště. Nelžu, taková kvanta jsem jich předtím a ani po té neviděl. Tak skončil náš bojový pobyt ve křoví, vylezli jsme mezi suť kamení, sundali blůzy (naštěstí to byly letňáky) i košile, vyklepali a postupně jsme seběhli do tábora, kde jsme se se převlékli do čistého, blůzy jsme si vzali "kopřiváky" a pokračovali v "bojové činnosti".
Třebenice -to je nejen meruňkový ale i třešňový pojem, takže nájezdy na třešňové sady se za tichého souhlasu JZD konaly skoro denně. Další lahůdkou pobytu u Třebenic byl tamní chléb a pečivo. Rovněž tamní muzeum českého granátu.