Vojensko.cz

Nastoupil jsem v 1973 do Poběžovic, potom do Nemanic jako psovod kde jsem poopravil psa Sima, toho dostal Jirka Herzok z Budějovic co si pamatuji a já přivezl mladého psa Hassa který čekal do pondělí na své utracení, ale raději, než křížence. Hasso nechtěl kousat do ochranných pomůcek a při povelu vstaň sebou sekl o zem a močil si na břicho. Později jsem se dověděl, že za to mohl jeho psovod na chovné stanici, kdy mu dal dva hřebíky na provázku na slabiny k urychlení k postavení psa. Hasso šel rychle nahoru. Vyhrál všechny závody i mimo svou kategorii pro mladé psy ve vyšších kategoriích v pátracích P-2. a byli jsme převeleni na brigádu. Pár dní před civilem jsme obsadili s Hassem třetí místo v bývalé ČSSR o nejlepšího psa P.S. a ten samý rok vyhrála i domažlická chovná stanice za nejlepší odchov psů. V Domažlicích jsme s Hassem zasahovali i na vykradeném kiosku v letním kinu a na dalších. Smlouva byla s bývalou Veřejnou bezpečností. Druhého psovoda jsem si vybral sám, tomu Hasso šlapal jako mě, také ho zvala V.B. na hledání pohřešovaných osob a nejsmutnější byl případ, kdy Hasso našel utopeného klučinu v zahrádkářské kolonii. Hasso byla v té době legenda. Všichni co si přijížděli pro štěňata na chovnou stanici podle velitele pana Sýkory, chtěli psy s povahou, jakou měl Hasso. Na rotě Hassa poznalo dost figurantů z poběžovického praporu a nebo přímo z Brigády. Hasso měl na svém kontě šrám na břiše velitele družstva psovodů v Nemanicích, pan Kraft ho také poznal za dráty při aktivizaci, u jednoho kluka na brigádě utržený sval a nemusel dělat rajóny, i pan Veverka poznal co je pes Hasso a když přijeli na rotu před kontrolou stanovišť a dozvěděli se od velitele pana Hájka že tam a nebo tam slouží Hassové, řekli že tam nemusí. Na fotce jsem poznal i Machariáše, měl koně. Broučku spolužáku ozvěte se kdy bude sraz. Byl jsem vloni i na Čerchově. Fota Hassa se mnou jsou pod Nemanice 1973 - 74, brigáda 1974 - 75 Dnešní rota kdy jsem tam před pěti lety byl, ta dopadla. Fr.