Vojensko.cz

Zdravím všechny spolubojovníky. Dnes jsem narazil na vzpomínkový článek na tu lavinu, která spadla v Tatrách před 50-ti lety a zavalila tam 12 lidí ze střední školy z Komárna. Byl jsem v 6-té rotě ŠDZ a tak jsem, jako mnoho dalších byl při překopávání té laviny. Občas vzpomínám, jak jsme například vyhráli soutěž v pochodovém zpěvu. Náš velitel měl hodnost kapitána. Zdá se mi, že se jmenoval Želonka. Měli jsme cimru ve druhém patře přímo naproti kulturní místnosti. Tam jsme každý den sledovali televizní zprávy. Taky jsme tam mívaly PŠM. Sedmá rota měla jen nadporučíka, který byl velmi ambiciózní. Tak na to nacvičovali několikrát denně. My jsme si to párkrát zkusili a nakonec vyhráli. Byli jsme klasičtí radiotelegrafisti s morzeovkou. Sedmá rota měla dálnopisy. Vzpomínám, že jsem dělával nástěnku za SSM. Taky jsme se zúčastnil soutěže v radiotelegrafickém víceboji a získal 3.třídu radiotelegrafisty. Jo, taky vzpomínám, že nás jednou použili při přípravě SP ve sjezdovém lyžování nad Skalnatým plesem. Kopali jsme ve sněhu díry pro postavení věží, na kterých byli potom umístěny kamery. Já jsme si ještě asi se dvěma kolegy vybral až to nevyšší místo na Skalnatém hřebeni. Nahoru nás vyvezla rolba a dolů jsme to odmítli a sjeli jsme tu sjezdovku na těch hliníkových uhelkách, kterými jsme to vyhrabávali. Bohužel nemám kontakt na nikoho ze spolubojovníků. Ale vlastně na jednoho mám. Jirka Pospíšil je shodou okolností můj spolužák ze střední školy a potkáváme se na srazech, které pořádám. Společně s Jirkou jsem po škole byl odvelen do Karlových Varů. Tam jsem byl necelé dva měsíce a potom mě převeleli k dělostřelcům do Stružné. Před koncem školy v Popradě získal hodnost četař absolvent. Ještě mi utkvělo v paměti jedno jméno - Šaňo Domonkóš. Byl to borec z Komárna, říkal otěc moďór matka sl