Dobové foto

VÚ 7494 - Dašice r. 1974-76

« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | #vaše komentáře (26) | #popis

(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (J.Syrovátka) z celkových 10

Foto 1
VÚ 7494 - Dašice. Odloučené stanoviště, dnes tam podle map nic není. Pohled od Dašic.
Foto 1 Foto 2 Foto 3 Foto 4 Foto 5 Foto 6 Foto 7 Foto 8 Foto 9 Foto 10

Autor: J.Syrovátka | Pořízeno: 1974-76 | Foto: 10 fotek



Reakce na komentář...
Dašice 1974-75
Lubomír Domorák | email | 15.12.2019 12:22 | id 142584
No nazdar!Celý život som túžil mať titul pred menom aj za menom .Až do dnešného dňa som netušil,že sa tak stalo už počas mojej vojenskej služby.Akurát by som potreboval definovať rozdiel medzi blbom a idiotom:-)
Spomienka na partiu na obrázku (maník s otáznikom je Jirko Velík z dedinky pri Ústi n/L) okrem spomínaných dvoch chýba ešte Tondo Větrovský .Ríšo Altman nás fotil Flexaretom.Medzi Gábrišom a Bazalom je Standa Vaneček.
Dovolím si tvrdiť,že to bola naozaj parádna vojna s porovnaní s tým,čo zažívali chlapci v kasárňach a dovolím si tvrdiť že aj vďaka tomu,že som sa k niektorým z vás choval ako idiot.Určite so mnou mali problémy zašíváci a vychcálkovia.Najväčší bol bezpochyby Pavel Bruha ktorý od svojho príchodu sabotoval dodržiavanie predpisov a zaužívaných postupov anavyše aj vymýšlal rôzne naschvály.Prečo to robil som sa nikdy nedozvedel.Dalším si bol práve Ty,akurát,že si na to išiel sofistikovane-radšej si sa zašil do mašiny než by si mal urobiť niečo,čo sa ti nechcelo.Bolo tvojim plusom,že si bol pomerne dobre manuálne zručný čo som si všimol vždy keď sme riešili nejaký problém s opravami.Môj postreh sa mi potvrdil po rokoch(už neviem,či to bolo pred miléniom alebo po)keď som ťa videl v Podlahovom seriály aj tvojim výtvorom:-))
Tretí bol večný diskutér Vávra,ktorý radšej pol hodiny diskutoval prečo niečo treba urobiť a potom to za tri minuty spravil.Ostatní,okrem Rykla a Velíka,síce neochotne ,ale urobili čo dostali prikázané alebo čo patrilo ku každodennej údržbe stanovišťa.Rykl s Velíkom urobili niekedy aj to čo nemuseli a zvyčajne bez rečí.A to ste mali obrovkú výhodu,že vás prišlo tolko naraz,pretože Standa a ja sme to museli to isté robiť sami dvaja,pretože ostatní boli na vojne o rok dlhšie.
O tom,že s tebou niečo nebolo v poriadku svedčí aj tvoje "odzbrojenie":-) a počet opušťákov.Dúfam,že si si zo všetkého nakoniec dobre vybruslil a dnes si už užívaš dôchodok.
Link na túto stránku my poslal Tondo Větrovský.
Nazdar!!!


Reagujete na komentář
plus okno minus
... lze napsat ještěznaků
Ochrana proti spamu. Napište číslo stodvacet:


   


  • hvězdičkou * jsou označena povinná pole
  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nebudou použity
  • WWW adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky

VÚ 7494 - Dašice r. 1974-76

Okres: Pardubice

Dobové fotografie z VŮ 7494 - Dašice.

Začátkem února 1975 jsem byl převelen z ŠS Zvolen zpět do Opatovic, následně do Nepolis, opět krátká epizoda a odvelení do Dašic. Po celou dobu převelování jsme s sebou kromě postele a skříňky vláčeli vše co má mít správný voják. Dašické stanoviště obnášelo RL P 15 M, ten měl o něco větší obrazovku než předchozí typ, anténu na ZILU a druhou na konstrukci UNŽA pro extra nízké cíle. Spojařskou T 805, el. centrály, maringotky pro mužstvo, buňku pro velitele rtm. Vejrosta a buňku jako učebnu. Sklad uhlí, studnu a velmi vstřícné kamarádky z městečka. Nebýt des. Domoráka, který se i na tehdejší dobu choval jako idiot, bylo vše naprosto dokonalé. Po celou dobu co jsem sloužil operátora, tak jme neměli výnosy grafikony a SD lety se točily uvnitř radaru. V létě naprostý masakr v zimně to šlo, kravál neskutečný o horku nemluvím. Nic netrvá věčné, P 15 šla na servis a já do Nepolis... tam jsem viděl, jak se chovají blbové, kterým máma před vojnou utírala zadek, když dostanou nad někým moc. Ještě v Dašicích mi velení odebralo moji zbraň - samopal vzor 26, asi abych někoho nezranil a do konce vojny mi už žádnou nepropůjčili, holt jsem neměl důvěru. Konec roku 1975 převelení do Poličky, trochu schíza, protože na kasárna já nebyl zvyklý, ale zapojil jsem se do obrany našeho vzdušného prostoru. Leden 1976 jedu prvně po 16 měsících domů. Doma jsem byl celkem 4x a ani jednou jsem neměl dny na cestu, asi mysleli že létám, ale co. Po návratu z dovolené jsem se pochlubil fotkama ze svatby, byl jsem bráchovi za svědka a mjr. Navrátila - politruka, mohlo omejt! Já byl v kostele v uniformně a u oltáře podepisovat svědectví. Přežil to, jako velitel roty jsem tam zažil mjr. Vénose, Haupta, zástupce tam byl por. Dytrich, zvaný Omachel, správa budov civil Šesták. Na jaře 1976 se ztratil nějaký předpis, který měl Dytrich a vypuklo davové šílenství.  Lidi z dovolených zpátky, zákaz všeho, prohledávání úplně všeho i skládky, kam se vozil odpad. Bylo to docela jedlé, podílela se voj policie, speciální komise, kontra bratři a co si pamatuju nenašlo se nic. Ale mělo to horší dopad. Vše co bylo někde ulité, včetně fotek, bylo v nenávratnu. Na bojovém stanovišti byl po levé straně na rampě náš P 15 M a vlevo PRV 11, dále tam byli vozucháři, ale to byla jen potíž. Vztahy s domorodci byly nadstandartní, i co se týká dámské poloviny a ještě se to utvrdilo, když stálý stav přesunuli na stanoviště a na rotě udělali přijímač a v Poličce byla přísaha, to fakt byla událost. Ještě perlička v létě 1976 jsem sloužil pomocníka na rotě a přijel mjr. Geleta z útvaru, rota byla totál prázdná a na dotaz kde jsou vojáci a velení, jsem mu předpisově odpověděl, ale na otázku kolik tam mám vojáků už jsem řekl, že
hodně a to nešlo. Následovalo převelení na VÚ 2516 Praha a pokud to měl být trest tak se děsně spletli, bylo nás tam postižených vícero a z útvaru nás rozvezli po okolí na výpomoc do JZD já to chytil na řepnou kampaň na kombajnu - obec Petrovice u Prahy. To byl luxus žold+přídavky, regulérní mzda brigádníka a procenta z výkonu na kombajnu, tolik jsem si nevydělal ani pak v civilu. Návrat do Poličky a služba, grafikony a SD lety pak vymysleli předvedení veliteli divize, úklidy, čištění, natírání, blejskání nebralo konce. A přišel velký den přiletěl vrtulník divizní prošel rotu jeden z majorů, s ním chodil, ale už nevím který, a vyjeli na stanoviště. Vydrápal se k nám na rampu, dostal hlášení a zeptal se mi, jak dlouho sloužím, že mám jen trojku spec. Normálně mi vypadlo, jak jsem dlouho na vojně a povídám, že to máme celá obsluha za 60. Majora mohlo vomejt, ale generál okem nemrk a povídá, kolik vodím cílů, říkám že vše co je na obrazovce a v poslední době toho bylo dost, protože v Praze byl letecký den a ten jsem taky odvedl. A bylo, jen mi ještě major chtěl poslat na třídu, ale to nevyšlo. Ještě tam sloužil por. Zbranek, chemik čet. Fischer, sklad Németh, kuchyně Gaigr, na spisu Suchý, ošetřovna Havlík, Bárta na vysílacím. A následoval odchod do civilu, ale za 14 dní jsem dostal předvolání do Prahy do basy v Ruzyni od VKR STB a MV. Jasně že jsem byl vyklepaný, nic příjemného, výslech kde jsem sloužil, jak často jsem byl doma no a po čase jsem zjistil, že to bylo na udání od jednoho spolubojovníka. Nepídil jsem se po jméně - radši. 
Syro

A2018-07-02 11:55:03 U2019-01-02 10:39:50 TG505