Vojensko.cz

Ahoj Stando, myslím že si Tě pamatuju. Taky mám víc vzpomínek na Týn než na Humenné. Jména spolubojovníků sedí. Rigo byl můj řidič, křestním jménem Zlatomír, říkalo se mu Zlato. Smělík se jmenuje myslím Dušan. Později jsem měl jiného řidiče, takový malý ale uměl velmi rychle nadávat, jménem Marian Môcik. Zajímavá byla cesta vojenským vlakem po skončení PŠ z Humenného na bojový útvar do Týna, což bylo skoro přes celou republiku, trvalo to myslím před dvaceti hodin. Velká část nás vystoupila v nějaké vesnici blízko Týna a tam jsme obsadili místní nádražní hospodu. Já jsem tehdy nepil alkohol, ale někteří kluci se tam opili. Pak pro nás přijeli z útvaru s V3Skami a odvezli nás na místo určení, kde nás nechali dlouho stát na buzeráku nebo někde tam poblíž velitelství a nakonec nás všechny dali na noc do basy. Ta noc byla dost drsná, byli jsme tam namačkaní jak sardinky, sem tam se někdo z více ožralých poblil, každou hodinu nás budili, rozsvěcovali světla... Připadal jsem si jako v nějakém filmu. Později jsme v Týně dostali nového velitele útvaru, majora Šedivého, který se po změně režimu stal nakonec náčelníkem generálního štábu.