Vojensko.cz

Ahoj Pavle, tak tedy: Určitě si nevzpomeneš na střelby 26. prosince 1973 (o vánocích, jak jinak). Ale já ano, měl jdem den po 20. narozeninách a sletěl jsem hlavou na beton ze tří metrů. Otřes mozku, nemocnice, ošetřovna, ÚVN Praha a úplné vyřazení z výcviku. Byl jsem na 6. rotě do jara, pak jsem byl druhém baráku (co ty) na 4. rotě jako pomocník výkonného praporčíka - funkci nevykonává. To následující je nezajímavé, protože to už jsem byl mimo 2. prapor. Něco si ale z té krátké doby pamatuju. Třeba TSC (poprvé ve stráži), tresty za pomalou rozborku - se závěrovým klínem kolem celého TSCéčka. Dost dobře jsem střílel (ale jen troje střelby), ovšem bomba byla zimní stanice před vánocemi. Zima jak prase, já měl lehátko jednou stranou v kaluži (nekecám) zakryté chvojím. Ve stanech se topilo a při mrazu -15 bylo tak 4 metry kolem kamen i teplo. Chcát jsme chodili i 4x za noc. Máslo ve staniolu vůbec nešlo rozkousat (natož mazat), čaj jsme nesměli pít při výdeji (abychom se náhodou nezahřáli), ale až v "jídelně" (otevřený prostor asi 25 metrů daleko), takže v ešusu byl úplně studený než jsme došli na místo. Ranní rozcvička se nějak ojebala, ale lampasáci nás hlídali z vytopeného štábáku, jestli se myjeme v ledové vodě u potoka svlečení do pasu. Sranda byla s mjr. Halaškou, který měl k pluku výhružnou protipožární přednášku, že stany nesmí být přetápěny(!!), ještě týž den mu shořel důstojnický stan nad hlavou, protože mu tam fedrovali nejlepším dřevem až stan chytl plamenem. Shořel mu na prach i mundúr, takže pak pobíhal v trenkách a tričku, protože tam měl +30 a nemohli najít nějaký hasičák. To nevymyslí ani Švandrlík. Vím, že tím jeho mise na stanici skončila a myslím, že se hodil marod, protože si rozšlápl při tom brýle. Příště o přísaze.