Vojensko.cz

Šlapany byly moje první štace. Po přijímači v Aši a ŠDZ v Bruntále jsem v roce 1963 nastoupil jak ZVR roty Šlapany. Vystřídal jsem člověka v hodnosti kpt. Ten odešel do doškolovacího kurzu pro důstojníky. Velitelem byl npor.Ladman, ZVP por. Jindra Suchý. Nezapomenutelný byl staršina Štefan Stieranka. Rád také vzpomínám na psovoda Standu Plavce, který vodil velitelova Brixe. Dále mi v paměti zůstali Karel Lang, Lichtenberg, Vaněček a nemohu zapomenout na Jirku Kramla a jeho "Dědka".
Dědek se jmenoval Blesk a byl to nejlepší pátrač u brigády. Byl už dost starý a měl vyplombovanou celou tlamu. Jeho specialitou, bylo, že neuměl štěkat. V praxi to bylo jedno, Blesk totiž pro kousnutí nešel nijak daleko. Jirku to trápilo a pořád se snažil Bleska naučit vyštěkávat. Mohl bych vyprávět:-))((((
V zimě zamrzla všechna voda, takže veškerá hygiena se odehrávala v Odravě. Na WC jsme chodili na latriny do zbořené fabriky - věčný problém - neustále posraná přístupová pěšina. To byla oblíbená práce pro ev. provinilce.
Málem bych zapomněl na npor. Mazáka - bystrý oko.
Jednou ráno v mlze jsem slyšel šplouchání nad jezem. Uviděl jsem vyslečeného Mazáka, jak klackem něco loví ve vodě. Když se myl, vyklouzla mu osobní zbraň a spadla mu do hloubky. Potupně musel s pravdou ven a tuším "vydra" Lang se mu pak pro ni potopil.
Zážitků mám odtud spoustu, ale jeden mi utkvěl v paměti nadlouho. Jeden večer mě VR určil jako TH. S jedním mazákem(předsedou stranické buňky) a vozkou Kozárem jsme museli ukázat, že u sebe nemáme žádné baterky, sirky, zapalovač. V bezměsíční noci jsme odjeli do svahu nad Kótou. Tam jsme někde začali hrabat a objevil se zamčený poklop.
Odemkli jsme a vlezli dovnitř. Byla to soustava podzemních bunkrů. Namazali jsme lafety pro kulomety ve střílnách vazelínou, zkontrolovali všechno
vybavení a zase vylezli. Nikdo ostatní z celé roty neměl ani tušení, okolo čeho 2 roky denně chodí. O hodně později jsem se setkal s člověkem, co to tam v padesátých letech stavěl.