Po nějaké době
Karel UL | 13.11.2014 22:56 | id 81130
mi zase funguje net a když jsem si dnes přečetl na našich stránkách hádky Dyleňáků bylo mi nějak divno. to co teď napíšu je jen a jen můj názor a můžete se mnou někteří nesouhlasit. Pár slov pro ty co mne neznají.Sloužil jsem na Slatině v letech 1967/69 tzn.i v roce 1968.Když nás v noci budil dozorčí s tím,že nás přepadly Rusáci a tekly mu slzy jak hrachy,nikdo z nás nechápal a druhý den jsme chtěli proti nim jít bojovat,jak jsme na ně byli nasraní. Uběhliy roky nastala normalizace a protože jsme každý jiný,někdo se ke komoušům dal a někdo je nemá rád napořád. Každý jsme jiný a nikomu nic nehodlám vyčítatne Před dvěma lety jsem se přijel podívat na pravidelné setkání bývalých Peésáků v Chodové Plané. Když jsem slyšel projevy bývalých velitelů,kteří působili ve vyšších funkcích, ve kterých litovali,že se už hranice nehlídají jako dříve a nemůžou bránit socialismus,vč.poslankyně Samelové,bylo mi na zvracení. I bývalý dylenák Pavel Mikota ty rudé a nenávistné keci nemohl poslouchat a raději venku kouřil a povídali jsme si.
Tak jsem se zařekl,že tahle banda mne nikdy neuvidí. Tím svým dlouhým příspěvkem chci vzkázat těm Dyleňákům,kteří chtěj tahat do setkání kamarádů politiku atd. a zároveň je požádat, aby se svými problémy zůstali mimo Slatinu. Politiky at už z jedné ,či druhé strany jsme si všichni užili ažaž a na setkání Slatiňáků jde především o vzpomínání na zážitky,bez ohledu na léta ve kterých jsme sloužili.
Tak konec přednášky a na závěr napíšu to co my ze Slatiny a i ti,kteří se na Slatině cítí "sqěle" už drahně let víme. My máme Selku ve vedení a to jde politika stranou. Díky Jardo a už se nemohu dočkat.
Karel