Vojensko.cz

Tvůj popis funkce EZOH je v podstatě správný, ale nemohu s Tebou souhlasit v tom, že se používal jenom někdy. Naopak. Odhazoval se sníh, jen aby EZOH byl v provozu. Z dnešního pohledu naprostá pakárna. To už muselo být, když jim to na brigádě došlo, že okolo zátarasu jsou dva metry sněhu a ten potencionální narušitel by se tím sněhem musel prokousávat a tak povolili rozkazem velitele brigády odpojit 1. a někdy i 2. spodní vodič. A na jaře, když rostla tráva, tak se v reakcích na zkraty poplachovky téměř nezastavily. Tak to bylo za mé služby na Dyleni v letech 1964-66. A na tom trvám, neboť jako důstojník jsem o tom musel vědět své! Dalším problémem EZOHu byl odpor. Úsek rozdělený do tří sekcí a zrezavělé dráty. Takže když na počátku bylo napětí okolo 7.000 V, na konci sekce bylo někdy jenom 2.000 V a malá intezita. Tak se často stávalo, že to nestálo život ani srnečku, natož nějakého "banditu". I když mám, jako záklaďák, nepříjemný zážitek ze Selbské v Aši, když se pod narušitelem ulomilo "téčko" a on spadnul na vodič a jeho řev byl slyšet až 1,5 km na vzdáleném styku se Žďárem. Nezabilo ho to, ale ruka mu zčernala...
Pravdu máš i v tom, že po odpojení VN v EZOH k 31. 12. 1965 se využívala nově zaváděná signálka U-60, ale původní trojstěnný zátaraz (EZOHu) zůstal mnohde zachován jako přírodní překážka a také na přání myslivců, aby jim zvěř různě nemigrovala. Zdraví Pavel