Vojensko.cz

Holt každý to vnímá trošku jinak a s tím se nedá nic dělat. Pravdou však je, že věci je nutno posuzovat v širších souvislostech. I když nebudu souhlasit s tím, že posledních 30 let je naprostou katastrofou, nelze však na druhé straně nevidět, že po celou tu dobu již "nebudujeme" a celkem tvrdě pracujeme, přesto však nám ten západ nějak stále "ubehá" a asi ještě dlouho bude "ubehať". Otázka tedy zní, "kde je ten zakopanej pes". Na to si musí odpovědět každý sám.
Stejně tak ochrana SH a tím i PS z historického hlediska a v rámci zachování integrity státu,sehrála svou roli. Zejména pak v podmínkách studené války ve druhé polovině 40. a po celá 50. léta. Problém a zásadní rozpor však je v tom, že v 80.letech byla situace diametrálně odlišná, avšak celá struktura a systém OSH, včetně způsobu myšlení odpovědných a funkcionářů a velitelů, při tom "zamrzly" někde na úrovni 50.let. Tehdejšímu režimu jaksi uniklo, že studená válka již neprobíhá na SH, nýbrž v ekonomice a ideologii, kde jsme prohrávali na "celé čáře". Jinými slovy řečeno PS a celý systém OSH již měly být v době přetransformovány tak, aby to odpovídalo tehdejší situaci a hlavně i myšlení lidí, kteří na těch hranicích vykonávali službu. Existenci OSH nelze však žádným způsobem zpochybňovat. Podle mezinárodního práva, měl (a stále má) každý suverénní stát, nezadatelné právo na ochranu vlastních hranic, přičemž způsob a rozsah této ochrany je věcí každého daného státu.
To, že se tohoto práva nějaký stát dobrovolně vzdá, je pouze jeho věcí a pro okolní státy z toho nevyplývají žádné povinnosti a závazky.