Vojensko.cz

Zdravím vás, tato informace je sice opožděná, alde nevěděl jsem, že zde takovéto forum, neboť jsem zřídil i stránku spojrota 7.bPS Sušice na FB, ale tam zřejmě není každý. Náš býv.velitel roty tehdy v letech 85 - 87 npor. Jiří Holouš byl fajn chlap, měl velký respekt a byl to dobrý velitel, později cca 88 odešel na spojovací oddělení, kde dosáhl hodnosti na tabulku po kpt. Vilému Šabatovi (odešel do Prahy) a po zrušení bPS Sušice pracoval až do důchodu jako občanský pracovník u spojařů armádních. S velitelem jsem byl v kamarádském vztahu a to zejména od srpna 2018, kdy jsem jej spolu se svým synem a za doprovodu býv.náčelníka spojdílny mjr. v.v. Václava Vopáleckého navšívil na jeho chatě na zahradě v Sušici(ten týden zrovna slavil 80.nar.). O dva roky později mi zakázal jej titulovat "veliteli", doslovně mi řekl: "..neříkej mi veliteli, ja su Jirka", což jsem tedy nikdy nepoužil. Bohužel naše srazy postihl Covid a tak jsme srazy odkládali později z důvodů různých, kdy jsme se nesešli a poslední dva roky jsem byl s Jirkou pouze na tel. kontaktu. V roce 23 to s ním bylo velmi špatné, neboť měl naštíplé či zlomené obratle a byl v krunýři, tedy ani na zahradu nemohl dojít a Vašek Vopálecký mi říkal, zavolej mu, potěší ho to, protože i jeho manželka ten jeho stav neviděla moc optimisticky, a tak jsem i učinil a opravdu to bylo cítit na Jirkově hlase. Po dvou měsících jsem těsně před Vánocemi volal a to už jsem z něj slyšel a cítil tu jeho pozitivní klasickou energii, která mě vždycky úžasně nabíjela, netušil jsem však, že to bylo naposledy. V roce 24 jsem ten telefonát stále odkládal, až cca týden před Vánocemi jsem volal na jeho mobil, kdy mi jej nezvedl a po asi dvou dnech jsem volal znovu a zvedla to jeho dcera, která mi sdělila, že dědu už neuslyším, že zemřel již 13.října 2024. Následně jsem volal i Vaškovi Vopá