Vojensko.cz

U nočního stanoviště Javor. Asi dva metry dlouhý vodič se smýkal po zemi, od něj odletovala hořící tráva a vybuchující zemina. To vše za doprovodu velmi silného svištivého zvuku. Pro vstup do DZ byla stanovena pravidla a určitě pro provoz takového zařízení byly nutné přesné předpisy. Jak silný však musel být jistič který udržel takové zatížení?
Tenkrát mě napadlo kdyby z nějaké příčiny DDR omylem zapnul proud, žádný prostředek co jsem zde měl by mě nepomohl. Při práci v DZ jsem musel odhodit nakonec i gumové rukavice, byly nepoddajné a nedařilo se pracovat s ostnatým drátem, který se navíc vlivem popálení odlamoval. Dva zkratovací řetízky, jsem místo omotávání kolem jednotlivých vodičů a drátů na kostře, jen zavěšoval na ostny. Každý vodič jsem však zkratovací tyčí napřed propojil s kostrou. Byla noc a snažili jsme se pracovat co nejrychleji. Člen hlídky hledal u záchytné stěny za posedem kus ostnatého drátu a já zatím vyprošťoval z DZ zajíce rozděleného na tři kusy. Přední část upálil vodič, tělo leželo mezi kostrou a vodičem, zadní část těla zůstala "připečena" zvenčí na kostře. Občas jsem pohlédl na zkratovací řetízky. Bylo to však stejně zbytečné neboť zde na levém úseku žádný zkrat proud v DZ nikdy nevypnul.
Konečně hotovo a pojítkem jsem žádal DDR o zapnutí proudu. Zakazuji vstup do DZ a zapínám proud, dejte mě člena hlídky!
Ruce páchnoucí spáleninou jsem si v kleče na zemi otíral o vlhkou trávu.