Vojensko.cz

Bylo to někdy na konci léta 1964, když jsme se
vraceli od dvaapadesátky z levé KDZ. Malý kus
cesty za lávkou přes potok, jsme uviděli napravo
od pěšiny načervenalou záři. Pes nás stáhl
průlezem v mlází na malý palouček. Stála tam už
hlídka z pravé strany která tudy procházela malou
chvíli před námi. U ohně seděli dva lidé muž a
žena, opékali si uzenky a za zády měli postavený
stan. Naivně nám tvrdili co slyšeli od jednoho
jejich známého který je voják, že PS už byla
zrušena a vyprávěli nám kudy přímo po pěšině kolem
drátěného zátarasu chodili a co všechno viděli.
Dále nás prosili abychom je zde nechali do rána,
že ráno hned odtud opatrně odejdou. Prve než jsme
se spojili s rotou, poradili jsme jim aby
nemluvili o tom která místa v terénu prošli, že
bychom my ale nejvíce oni měli velké problémy.
Popsali jsme jim podrobně přímou cestu sem, směrem
od Vyššího Brodu. Věřím že je tenkrát dostatečně
přesvědčilo chování velitele eskorty, která ty
lidi předváděla na rotu.