Vojensko.cz

Dne 30.9.1964. Z roty jsme sebou nesli jídlo jak pro sebe tak i pro hlídku co zde čekala. Když přišel velitel roty za námi, požádal nás abychom mu dali také. Po jídle řekl veliteli hlídky, že s ním bude mluvit prokurátor a než k tomu dojde aby napřed pověděl všechno jemu.
Krátce poté co jsme obsadili stanoviště Javor, rozsvítilo se světlo signálky. Prověřovali jsme zkrat z vnitrozemí. Tušil jsem, že jde o toho druhého z Frantol a nevěřil jsem, že se mu podaří překonat EZOH pod proudem. Když jsme byli pod Papstem jen asi deset metrů od místa kde pěšina stoupá prudce vzhůru, uviděl jsem proti obloze nějaký pohyb u drátů nebo přímo v zátarasu. Později jsem tam uviděl záblesk. Poslal jsem člena hlídky vpravo a sám jsem běžel po pěšině. Když jsem přiběhl až sem, slyšel jsem jak probíjí proud.
Když toto velitel hlídky dopověděl, seděli jsme, kouřili a jeden z vojáků se zeptal velitele roty, proč má ten člověk na tváři takové ty útvary co vypadají jako hvězdy. To je proto jak upadl na ruce a na tvář, noha zůstala zavěšena na vodiči, takže proud šel přes celé tělo do země.
Cestou zpět se k nám připojil mjr. Krátký od VKR, ( pozn: podle sdělení vyšetřovatele nebyl vypátrán) který čekal na pozorovatelně Papst. Prokurátor se nám však neukázal a se žádným z nás nepromluvil. Mohli jsme jen tušit, že on byl právě tím účastníkem hádky předtím na pozorovatelně.
Šli jsme za svitu přenosných lamp s nosítky špatně schůdným terénem a ušli jsme tak hodný kus cesty. Kdesi na lesní cestě na nás čekal GAZ mjr. Krátkého s řidičem, kterým jsme byli převezeni na rotu.