Vojensko.cz

Naprosto s Vámi souhlasím. Tehdejší fakta a současné vědomí, to je jako nebe a dudy. Nemůžu si pomoci, ale v té době bylo naprosto veřejně známo (aspoň v ČSSR), že přes západní čáru v ČSSR se těžko projde. Proto občanů tehdejší ČSSR, kteří chtěli emigrovat přes čáru bylo v letech 1985 až 1987 (kdy jsem přímo sloužil na čáře) v Českých Velenicích podstatně méně než občanů NDR (Německé demokratiské republiky) a PLR (Polské lidové republiky). Dovolím si sdělit možnou hypotézu, že Poláci a Enderáci přes naši čáru utíkali s vědomím, že když zůstanou stát (na výzvů stůj, nebo varovný výstřel do vzduchu se jim na životě nic nestane. Ve zkratkách píšu z toho důvodu, že naše stránky čtou i "neepesáci" - ti kteří nesloužili u PS, nebo kteří tuto problematiku vůbec neznají z objektivních důvodů, že jsou příliš mladí (ale to není na závadu). Za svá služební léta mohu svědecky potvrdit a je to písemně zadokumentováno, že v letech 1985 až 1987 v Českých Velenicích jsem jako velitel eskortní hlídky v UAZU do vazební věznice v Českých Budějovicích eskortoval celkem pět příslušníků PLR, jednoho příslušníka ČSSR. Dva příslušníky NDR jsme jako potencinální narušitele přesvědčili o tom, aby do Velenic vůbec nevkročili (okamžitě Pruským způsobem uposlechli - befehl ist befehl), měli štěstí v tom, že nebyli v hraničním pásmu, a dva příslušníky Rakouské spolkové republiky jsme zadrželi při proniknutí na území ČSSR. Předání těchto občanů proběhlo bez problémú až a jednoho. Ale v tomto jednom případě budu hovořit pouze v případě, když o tom bude mít zájem druhá (rakouská strana) Nebudu jmenovat bez souhlasu dotčených osob, ale i přes Dolní Dvořiště k nám do ČSSR přišel nějaký chlápek z armády USA. Jenom doplním, že to bylo v době perestrojky i tento pojem je dost složitý pro součastníky včetně mne starého peesáckého psa.